Přihlášky jsou na webu. Ve středu o akci informoval Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, které je jedním z pořadatelů sympozia. O významných, památkově chráněných či ikonických dílech průmyslové architektury se většinou obecně ví a mluví. Existuje ale ještě další vrstva průmyslového dědictví, vnímaná víc na místní úrovni.

Malíř Gerhard Richter před svým plátnem Streifen.
Světoznámý Gerhard Richter láká do Prahy

Jedná se o specifickou kulturní vrstvu sídel 

Historikům architektury nejsou cizí ani skladištní budovy, dílenské a opravárenské provozy či v krajině již osamělé sladovny, zbytky konstrukcí u zaniklých lomů, místní kapličky pro transformátory nebo torza zdí a trčící komíny po továrnách.

„Jedná se o specifickou kulturní vrstvu sídel a krajiny, která dosud zůstává stranou zájmu a je ohrožena, ačkoli je třeba ji vnímat jako součást kulturního dědictví a duševního i materiálního bohatství společnosti," uvedl Fragner.

projekt Tři věže v Líbeznicích
Praha zůstala bez ocenění. Její architektura za poslední roky u porotců propadla

Databáze obsahuje 4465 záznamů 

Zahájení sympozia bude v opuštěné transformační stanici v pražském Smíchově (na Zatlance) a cesta se bude ubírat přes Velkou Chuchli do Řevnic. Tam bude zastávka u bývalého dřevěného drážního skladu s druhým prezentačním blokem. Dále bude cesta pokračovat přes Srbsko se zastávkami ve vápencovém lomu, u obilního skladiště a parní vodárny v Litni, sladovny ve Skuhrově, huti Barbora v Jincích a cihelny v Hostomicích.

Na sympoziu se svými příspěvky vystoupí autoři doplňované databáze průmyslového dědictví České republiky a odborníci na danou tematiku. Databáze průmyslové architektury a technických staveb v ČR aktuálně obsahuje 4465 záznamů, je provázaná i s mapou a ukazuje také téměř pětistovku převážně zahraničních, ale i tuzemských příkladů konverze průmyslových staveb pro nové využití.