Najdeme vám práci. Takové by mohlo být heslo magistrátních úředníků, kteří se rozhodli pomoci lidem bez přístřeší. V rámci programu Zpět do práce nabízí magistrát školení či poradenství při hledání zaměstnání. Rekvalifikační projekt, který zčásti dotuje i Evropská unie, by měl stát 30 milionů korun.

Vstupní branou projektu je Job klub v Moskevské ulici. Sem mohou klienti přijít každý všední den mezi devátou ráno a druhou hodinou odpoledne a hledat si práci.

„Mají k dispozici deset počítačů, pevnou linku nebo inzertní noviny. Prostor slouží také k tréninkům klíčových nebo pracovních dovedností a schopností,“ vypočítává Petr Knop, ředitel společnosti Projekt Integrace, která se na základě výběrového řízení stala realizátorem projektu.

V rámci kurzů se lidé učí například psát životopis nebo pracovně-právní minimum ve vztahu zaměstnanec zaměstnavatel. Součástí projektu jsou i dvouměsíční moduly, během kterých klienti zkouší nácviky, jak se v práci chovat. Kromě Job klubu a tréninku se mohou účastníci také zapsat do některého z rekvalifikačních kurzů.

„Máme seznam 40 nejžádanějších rekvalifikačních kurzů, ale určitě to není žádné dogma. Pokud by klient měl zájem o jiný kurz, pomůžeme mu ho najít a zaplatíme ho. Momentálně je největší poptávka o rekvalifikace na pracovníka v sociálních službách, svářeče, čalouníka nebo asistentku,“ sdělil Deníku Knop.

Práce terénních pracovníků

„Dá se říci, že řešení problematiky bezdomovectví vychází z práce terénních pracovníků, kteří spolupracují s bezdomovci v rámci celé Prahy, kromě poskytování akutní péče se jim snaží pomoci k návratu do normálního života,“ říká mluvčí magistrátu Tereza Krásenská.

„Pokud klienti za podpory sociálních pracovníků zvládnou prvotní kroky k návratu, mohou získat lepší podmínky například v azylovém domě, následně ubytovně a nakonec i byt,“ dodává Krásenská

Proto i případné zájemce o tento program vyhledávají terénní pracovníci, buď přímo na ulici, nebo v azylových domech. Pokud se někdo chce zapojit, musí uzavřít nejprve smlouvu o účasti v projektu. Na základě smlouvy pak pracovník klientovi sestaví individuální plán.

Přes 300 klientů

Od srpna minulého roku se do projektu takto zaregistrovalo přes 300 klientů. Kromě bezdomovců jsou to i další osoby, které si na pracovním trhu těžko hledají uplatnění, a hrozí jim, že o přístřeší teprve přijdou. Může to být tím, že jim chybí vzdělání nebo žijí ve špatných sociálních podmínkách. Často jsou to i lidé, na jejichž majetek je uvalena exekuce nebo byli nějakou dobu ve vězení. Podle Tomáše Jána, ředitele Centra sociálních služeb, bývají právě tyto důvody nejčastější příčinou sociálního vyloučení.

„Lidé, kteří byli soudně trestaní, jsou velmi limitováni při hledání zaměstnání. Jednoduše proto, že většina zaměstnavatelů vyžaduje výpis z trestního rejstříku. Další překážkou bývá i požadavek na nějakou vstupní investici, například nákup ochranných pomůcek. A na to samozřejmě, sociálně slabí nemají.“

Pracovní návyky

Problém spočívá také v tom, že bezdomovci a lidé, kteří jsou dlouhou dobu bez zaměstnání, ztratily pracovní návyky.

„Klienti si musejí pozvolna vštěpovat zásady jako včasný příchod do práce, dodržování pracovní doby, ale i to, že do zaměstnání musejí chodit střízliví a čistí,“ uvedl Petr Knop.

„Oni prostě nezvládnou osmihodinovou pracovní dobu. Proto je třeba je nejprve zaměstnat na kratší úvazek, aby mohli postupně získávat jednotlivé pracovní návyky,“ souhlasí Ján.

Motivace

„Je hrozně těžké takové lidi nalákat na cestu zpátky. Proto je nutné je motivovat,“ dodává. Bez okamžité motivace by si totiž spoustu sociálně problematických jedinců účast v projektu rozmyslelo. Na to však magistrát také myslel, a proto klienti dostávají za účast v projektu stravenky v hodnotě 70 korun. „Rozhodně stravenky nerozdáváme každému, kdo přijde. Nejprve musí splnit pravidelnou docházku a až při odchodu dostane stravenku,“ upřesňuje Knop.

Také firmy, které jsou ochotné zaměstnat znevýhodněné lidi, se snaží úředníci motivovat. V případě, že některá uzavře s klientem pracovní smlouvu na více než tři měsíce, dostane benefit ve výši 40 % minimální mzdy, tedy až 3200 korun měsíčně. Nejprve si však klientovi schopnosti může vyzkoušet formou krátkodobé brigády nebo jednorázové práce. Právě to mnoha bezdomovcům vyhovuje.

„Je to fajn, člověk si vydělá nějakou tu korunu. Takhle jsem jednou uklízela ulici. Každý den bych ale takovou práci dělat nechtěla. Radši zkusím něco jiného a uvidím, co mě bude bavit,“ svěřuje se padesátiletá Jiřina.

Zásadní problémem tak zůstává sehnat dostatek firem, které budou ochotny sociálně ohrožené lidi zaměstnat. „Zatím jsme domluveni s jistou firmou, že jim budeme posílat zaměstnance na pomocné stavby na vodních elektrárnách, také městská část Praha 10 využije naše klienty při provádění veřejně prospěšných prací,“ říká Knop.

Jenže jde především o to, že firmy nemají vůči těmto lidem důvěru. „Všechno je to otázka důvěry. Zaměstnavatelé sociálně slabým občanům nevěří, že třeba něco neodnesou nebo nezničí. Přitom jde právě o to, že jim dali šanci,“ shrnuje Ján.