Sledování schizofreniků 
v tuzemsku se vyostřilo poté, co bývalý psychiatrický pacient napadl na Plzeňsku knihovnici. Minulý týden potom utekl pacient z psychiatrické léčebny v Dobřanech, odkud plzeňského vraha pustili. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ale nelze zcela vyloučit útok bývalého psychiatrického pacienta, protože nikdy není možné na sto procent říct, že už je vyléčen.

Náměstek pro lékařskou péči v bohnické léčebně Marek Páv ale nechce hned označovat skupinu schizofreniků jako nebezpečnou. Spíš než své okolí ohrožují sami sebe.

Problémem jsou neléčení nemocní

„Nemáme přístup do dokumentace, takže nevíme, jestli dotyčný vrah byl duševně nemocný. Proto jsem opatrný 
v hodnocení. Pro společnost a Prahu jsou daleko nebezpečnější neléčení pacienti. Například bezdomovci," poukázal Marek Páv. A právě tyto neléčené lidi považuje za největší problém, protože nejsou týmy, které by za nimi chodily do ulic.

Psychiatr z Národního ústavu pro duševní zdraví Filip Španiel si myslí, že odvolání ředitele příslušné léčebny vypadá razantně, ale chtělo by to něco účinného. „Třeba reformovat psychiatrii. Tedy změnit systém péče o duševně nemocné s posílením komunitního modelu, který u nás chybí a který umožňuje dlouhodobě monitorovat nemocného a pomáhat mu po jeho propuštění ze zdravotnického zařízení," argumentoval Španiel.

K němu se přidává i Páv, který si stejně jako čtrnáct dalších primářů v republice myslí, že systém komunitních center je řešením. „Měli bychom řešit problém v kontextu Evropy a smluv, ke kterým se republika zavázala," upozornil Marek Páv.

Pro ty, kteří volají po trvalé internaci nemocných s duševním onemocněním, registrech duševně nemocných 
a podobných nesmyslech, nabízí Filip Španiel mentální experiment. „Představte si, že onemocněl někdo z vašich blízkých. Pokud tuto proměnnou dosadíte, nepochybně vaše odhodlání zatočit s duševně nemocnými dramaticky ochabne," vysvětlil psychiatr.

Registr porušuje lidská práva

Psychiatr a někdejší ministr zdravotnictví Ivan David vidí hlavní problém v tom, že systém ambulantní péče o tyto nemocné se v ČR rozpadl. Nemocní jsou podle něj mimo kontrolu, léčba je nedůsledná. Zrušena totiž byla povinnost pro psychiatry postarat se 
o pacienta ze své spádové oblasti. Možnost vzniku registru a sledování těchto pacientů napadají organizace na ochranu lidských práv.

Filip Španiel ostře kritizuje registr nemocných. „Budou také nosit na kabátě přišité nějaké znamení? S čím si to tady, proboha, zahráváme?" varoval Španiel.

Podle odborníků žije v České republice na 800 těžkých psychotiků, kteří představují trvalé riziko pro okolí. V Praze předminulý rok psychiatři provedli sedm set tisíc vyšetření. To je asi 24 procent všech vyšetření v tuzemsku. Právě 
v metropoli se koncentruje více psychiatrických zařízení.

Co se týká schizofrenie, Praha patří spolu s Jihomoravským a Moravskoslezským krajem mezi kraje s největším počtem vyšetření schizofrenie. V Praze je to kolem sedmi tisíc vyšetření ročně, ve zbylých dvou městech potom kolem šesti tisíc. Například do bohnické léčebny přijde jenom sedm procent pacientů 
z jiného města.

Hlasy jim přikážou zabíjet

Podle lékařů se vyléčí třetina pacientů, pro většinu znamená schizofrenie celoživotní léčbu s obdobími zlepšení 
a zhoršení, obvykle když vysadí léky. Schizofrenici pod vlivem nemoci zaútočí na okolí, hlasy jim přikážou zabíjet, častěji ale páchají sebevraždu, aby hlasům unikli.

Chování psychotiků bývá nevyzpytatelné, zavřít všechny preventivně do léčebny podle psychiatrů ale nelze. Bludy spojenými 
s vyhrožováním mohou trpět vedle schizofreniků také lidé závislí na drogách, 
u nichž se rozvine toxická psychóza.

Podle kritiků mají lékaři málo času na rozpoznání problémů, pacientů je hodně. Španiel uvádí dvanáct minut na jednoho pacienta. Psychiatrickou péči zajišťuje v ambulancích 730 psychiatrů, ve všeobecných nemocnicích 140, v psychiatrických nemocnicích 560.

Česká psychiatrická společnost vypracovala koncepci péče o duševní zdraví, v níž počítá s modernizací léčeben a posílením komunitních služeb pro pacienty žijící v domácím prostředí. V návrhu jsou i týmy, jež by jezdily za pacienty. Ministerstvo zdravotnictví chce na reformu získat peníze z evropských fondů.