Systém musí podle něj být připraven na nápor, který Česko v nejbližších dnech čeká. Kapacita nemocnic se v posledních dnech zdvojnásobila. „Je vidět, že to možné je. Dále však už příliš rezervních kapacit není, musíme proto aktivovat další prvky, například polní nemocnice," dodal s tím, že to nemusí znamenat, že budou polní nemocnice využity. 

„V tuto chvíli publikujeme obrovský set dat, který tu nikdy v historii nebyl k žádné chorobě. Já se tomu nebráním a opravdu zveřejníme všechna data, která budeme schopni zpracovat," řekl také Prymula.

Zdůraznil, že Česko má stále vysoké procento pozitivních testů z celkového počtu a narůstající počet úmrtí. "To není příznivé. Musíme mít dvě priority: zastavit tento nárůst a vybudovat dostatečnou kapacitu, aby při nárůstu nedošlo k tomu, že nemocniční kapacity budou zaplněny a přetečou,“ řekl ministr zdravotnictví.

Potenciální šíření covidu podle ohnisek:
* Zařízení poskytující sociální služby
* Zdravotnická zařízení (lůžková)
* Lázně v režimu zdravotnických zařízení
* Školy, školky
* Hromadné akce

„Máme i pozitivní čísla. Máme rekordní počet testů, překročili jsme 30 tisíc, blížíme se k 35 tisícům. Máme i rekordní počty navolávaných, protože i tento systém byl posílen,“ dodal. Testů bylo za včerejšek 34 619.

Zásadní je podle něj omezit počet kontaktů. „Není to jen o reprodukčním čísle. Když budeme mít číslo 0,8, ale obrovské počty nakažených, tak bude chvíli trvat, než ta velká zátěž pro zdravotníky poklesne," dodal také Prymula. „Naopak, kdybychom měli mít číslo 1,1, ale bude zde na celou republiku 10 či 20 případů, tak nás to moc vzrušovat nemusí. To je ta relativita čísel," řekl ministr.

Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 9721 lidí. Aktuálně nemocných je 84 430, stav 2920 z nich vyžaduje hospitalizaci.

„Epidemie prostupuje naší populací velice rychle. S tím roste počet aktuálně pozitivních pacientů, kteří mohou nemoc šířit dál, pokud nebudou včas izolování. Rychlý průběh epidemie může zvýšit tlak na nemocniční systém,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová představila riziková místa, kde došlo či dochází k největšímu přenosu viru. Na prvním místě je zařízení sociálních služeb, dále zdravotnická zařízení - lůžková, lázně v režimu zdravotnických zařízení, školy či školky a jednorázové hromadné akce. 

Růst počtu nakažených seniorů

„Růst počtu pozitivních seniorních skupin obyvatel a obecně zranitelných obyvatel, to tady na jaře nebylo,“ dodal Dušek. Právě počet nakažených seniorů, zejména ze sociálních zařízení, stoupá podle něj velmi rychle. „Evidujeme 115 nových klastrů v sociálních zařízeních, přinesly více než 2000 nakažených,“ dodal. Klíčové je také podle něj snížit R pod 1. Nyní je to 1,4.

Katastrofický scénář zřejmě díky opatřením podle Duška nenastane. Bez efektu opatření při R 1,4 ale může být přes 260 tisíc nově diagnostikovaných ve druhé polovině října. 

Veškerá data bude nově ministerstvo dávat na stránky ministerstva zdravotnictví, kde budou podrobné statistiky počtu nakažených i kapacit lůžkové péče, které budou pravidelně aktualizovány.

Nejvyšší počet pacientů se nachází v Praze, dále v Jihomoravském kraji a v kraji Moravskoslezském. „Aktuální stav hospitalizovaných je 3002 lidí, z toho na JIP je 479, plicní ventilaci potřebuje 279 lidí a na mimotělním oběhu je 7 pacientů. Nejvíce zatížená je Fakultní nemocnice Motol," informoval na tiskové konferenci Vladimír Černý, vedoucí Klinické skupiny COVID při ministerstvu zdravotnictví.

Nyní je devět krajů v Česku v nejhorším červeném stupni rizika nákazy. Ve druhém jsou Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina:

Mapa rizika nákazy v jednotlivých krajích k 16. říjnu.Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Omezujeme to, co omezit lze

„Omezujeme to, co omezit lze, abychom navýšili kapacitu pro ošetření covidových pacientů," dodal Černý. Hojně zmiňovaný kolaps lůžkové péče (tj. vysoké zátěže personálu, výskytu situací, na něž systém nikdy nebyl zvyklý) podle něj však zatím nehrozí.

„Jistě nás čekají potíže ve smyslu rozhodnutí o tom, co ještě je neodkladná péče a co nikoliv. To je všechno cena za to, že jsme schopni ten systém navýšit tak, abychom zvládli nápor pacientů," dodal Černý. Od pondělí také začíná fungovat operativní Národní dispečink lůžkové kapacity ČR.

Rážovou těší, že aplikaci eRouška, která varuje před kontaktem s nakaženým, si instaluje stále více lidí. „Skvělá zpráva je, že jen za poslední tři dny si ji nainstalovalo přes 430 tisíc lidí. Celkem aplikaci stáhl přes milion lidí," dodala také. Aplikace bude také od konce října fungovat i přeshraničně v Evropské unii.

Rážová by uvítala roušky venku

Klíčové však podle ní je dodržovat opatření a nosit roušku třeba i nad rámec nařízení. „Pokud někomu nečiní potíže a zdravotní komplikace nosit roušku venku a já takové lidi potkávám, tak si ji mohou nasadit, i když to není povinné," řekla Rážová. Podle ní to pomůže. Prymula dodal, že právě povinné roušky venku jsou jedním z opatřeních, které by mohly začít platit. 

Od středy všechny školy přešly na distanční výuku kromě tříd pro děti se speciálními potřebami. Uzavřeny jsou restaurace, bary, kluby, zakázány jsou kulturní i sportovní akce. Shromažďovat se lidé mohou maximálně po šesti.

Nakaženo je také stále více zdravotníků. Kvůli tomu prezident České lékařské komory Milan Kubek požádal o pomoc české lékaře pracující v zahraničí. „Pro zvládnutí vlny pacientů, která se na nemocnice řítí, bychom jejich pomoc nutně potřebovali,“ řekl Kubek Deníku.

Stát se také snaží zajistit záložní lůžka mimo nemocnice. Armáda má začít o víkendu budovat na výstavišti v pražských Letňanech polní nemocnici s kapacitou až 500 lůžek, další prostory by měly vznikat i jinde. Pomoc nabízejí Česku i ostatní země, připraveno pomoci Česku je například sousední Bavorsko, která je ochotno přijmout pacienty s koronavirem ve vážném stavu.