Poblíž budoucí mimoúrovňové křižovatky Dubeč, která dosáhne výšky 14 metrů, díky tomu může vyrůst „zelený val“ chránící před hlukem a zplodinami obyvatele části nedalekých Běchovic.

„Teď, když máme zelenou stěnu kde vysadit, začneme pracovat na její dokumentaci a pracujeme s možností, že pro její výsadbu použijeme materiál vykopaný při stavbě metra nebo Městského okruhu. Nákladní auta by nemusela jezdit z 50 až 80kilometrové dálky. Šetřili bychom tím městskou kasu za poplatky z deponování i životní prostředí,“ prohlásil náměstek primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle Scheinherra je rozhodnutí o výkupu první pětiny z celkem plánovaných nabytí pozemků „významným krokem pro posunutí nejdůležitějšího z chybějících úseků dálniční sítě v Česku“. Úsek Pražského okruhu číslo 511 propojí dálnici D1 s těmi, které začínají na severovýchodě Prahy – D8, 10 a 11. Hlavní město už přitom dnes vlastní asi třetinu ploch, na kterých mají vzniknout „zelené pásy“ zarostlé trávou a stromy, které mají zmenšit negativní dopady dopravní stavby na obyvatele v okolí. „Věřím, že díky výkupům zelených pásů se sníží odpor občanů proti Pražskému okruhu a celá stavba se po skoro dvou dekádách konečně začne posouvat,“ uvedl dále Scheinherr, podle kterého bylo zatím posledním konkrétním krokem v přípravě stavby 511 ze strany státu získání souhlasného stanoviska EIA před přibližně 19 lety.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) označil iniciativu hlavního města kolem „zelených pásů“ za „ostrý kontrast“ k aktivitě vlády v tomto směru. „Vláda bohužel doteď nevykoupila ani jediný metr pozemků pro samotnou stavbu této zásadní komunikace, a navíc tento krok opakovaně odkládá. Ministerstvo dopravy přitom letos samo přiznalo, že každý den, kdy okruh není hotový, přináší ztrátu zhruba čtyři miliony korun,“ řekl Hřib, podle kterého kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) „udělal maximum pro to, aby měla Praha na stavbu minimální vliv“. Primátor tím narážel na vyloučení magistrátních úřadů z procesu územního řízení pro podjatost a přesun kompetencí do Českých Budějovic.

Stát považuje výkupy pozemků pod budoucím okruhem za rizikové před získáním pravomocného územního rozhodnutí, což hlavní město rozporuje. Výkupy pro tvorbu zelených pásů vycházejí z memoranda mezi Prahou a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). A podle Ministerstva dopravy i díky této dohodě s metropolí prodlevy při získávání potřebných pozemků nehrozí. „O dalších pozemcích začne ŘSD jednat s majiteli, vykupovat je bude po nabytí právní moci územního rozhodnutí. O něm nyní rozhoduje Krajský úřad Jihočeského kraje kvůli tzv. systémové podjatosti Magistrátu hlavního města,“ uvedl mluvčí rezortu Tomáš Lukašík.

V souladu s memorandem také metropole připraví projekt výstavby nové stanice hasičů a záchranné služby na vlastním pozemku u Běchovic. Stanice je podmínkou stavby 511 kvůli budoucí existenci tunelu, přičemž ŘSD by mělo magistrátní pozemek v budoucnu převzít i s projektem a základnu tam vybudovat na vlastní náklady.

Rozsah „zelených pásů“ byl stanoven studií zpracovanou městským Institutem plánování a rozvoje (IPR) a výkup konkrétních pozemků je s touto studií v souladu.

První část Pražského okruhu se začala stavět v roce 1978, dodnes ale není celý dostavěný - řidičům slouží necelá polovina z plánovaných 83 kilometrů. Na obchvat metropole se tak čeká už přes čtyřicet let. A několik dalších se čekat bude.