V roce 2008 přitom slavnostně podepsali memorandum tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček, primátor Pavel Bém a středočeský hejtman Petr Bendl (všichni ODS). Slibovali vypravení prvního vlaku na letiště na Vánoce 2013. Nová politická garnitura reprezentována Danem Ťokem (za ANO), Adrianou Krnáčovou (ANO) a bývalým premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o dalších osm let později zase počítala, že se trať zprovozní v roce 2023. Jenže pravděpodobnější se zdá až pozdější termín: 2033, 2043…

Nové vedení Prahy v čele s primátorem Hřibem by však chtělo projektu, jehož některé dokumenty se časem stávají bezcennými papíry, trochu pomoct. Hřib na twitterovém účtu v předvánočním čase zveřejnil, že s kolegou Jiránkem jsou oba pro propojení středočeského města s letištěm a metropolí bez slepé odbočky. „Správa železniční dopravní cesty zpracuje studii,“ oznámil pražský primátor.

Zelená radiála

Podle médií už v listopadu SŽDC požádala o územní rozhodnutí na třech úsecích (Praha-Bubny - Praha-Výstaviště, Praha-Ruzyně - Kladno a Kladno - Kladno-Ostrovec). Zástupci radnice Prahy 6 a státního podniku také podepsali memorandum, podle něhož si budou obě strany navzájem vypomáhat a v případě tunelové verze mezi Dejvicemi a Veleslavínem získá šestá pražská městská část až pět hektarů pozemků.

„Zcela zásadní podmínkou ze strany veřejnosti je absolutní nezastavitelnost předmětné lokality, která se uvolní po současné železniční dráze, při realizaci tunelové varianty modernizace úseku trati Dejvice – Veleslavín,“ citoval Blesk.cz mluvčího „šestky“ Ondřeje Šrámka.

Občané Prahy 6 totiž v participačním procesu navrhovali, jak se mají prázdné pozemky využít. Vyrůst by tu mohla cyklostezka, zasadit nová zeleň nebo postavit dětská hřiště. Místostarostka Eva Smutná (TOP 09) předpokládá, že by varianta tzv. Zelené radiály přinesla radnici téměř pět hektarů pozemků. Zelenou radiálu schvaluje i premiér Andrej Babiš (ANO).

Nové spojení má být elektrizované, vedené po dvou kolejích a mělo by umožnit provoz vlaků jedoucích na letiště i do Kladna v desetiminutových intervalech. Rekonstrukce by měla stát 31 miliard korun. Momentálně se však pracuje pouze na modernizaci Negrelliho viaduktu. V budoucnu by přitom u ruzyňského letiště mohla vést i vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan. Možnosti této trati aktuálně řeší studie proveditelnosti.

Prodloužit metro A?

Bývalá primátorka Krnáčová navíc v květnu 2017 zadala expertům z pražského dopravního podniku (DPP), aby se vyjádřili k alternativě železnice v podobě prodloužení trasy metra A. Zelená linka se však stáčí z Veleslavína na jih k motolské nemocnici, kde má (zatím) konečnou stanici.

Na podzemní variantu se lidé teď ptali současného primátora Hřiba na sociální síti. „Metro je kapacitní dopravní prostředek. Už na letiště by nejezdilo každé, protože by vlaky byly prázdné. Navíc je stavěno pro dvě třetiny stojících bez zavazadel. Vlak může obsluhovat Kladno i letiště vhodnějším způsobem,“ napsal účet pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR Praha). Podle firmy Ropid organizující veřejnou dopravu v hlavním městě se vlakem z Kladna, největšího středočeského města s velmi silnou dojíždkou do Prahy, cestující dostanou na všechny linky metra.

V předvolební anketě Deníku mezi lídry pražských kandidátek Zdeněk Hřib odpověděl na Krnáčové myšlenku negativně: „Když povede na letiště vlak, paralelní metro by bylo nehospodárné. Je potřeba stavět také další dopravní stavby, na které by pak chyběly peníze.“ Jako primátor Hřib žádný závazek nevytvořil, ale lidi - z nichž většina považuje spojení centra na stále vytíženější Letiště Praha za tragické - alespoň navnadil.