„Letenská lanovka zahájila provoz 31. května 1891 a vedla od mostu císaře Františka Josefa, který stál původně na místě dnešního Štefánikova mostu, k restauraci v letenských sadech. Proti petřínské lanovce byla podstatně kratší, měřila jenom 108,97 metrů a překonávala výškový rozdíl 38,3 metrů. Její sklon byl ale výrazněji větší než později na Petříně,“ vysvětlil vedoucí archivu pražského dopravního podniku Michal Fojtík.

 Lanová dráha jezdila po dvou kolejích a její pohon zajišťoval systém vodní převahy. Tento způsob pohonu se brzy ukázal jako drahý. Zároveň způsoboval nesnáze s dodávkami vody ve vznikající letenské obytné zástavbě. V období největších mrazů, zhruba od listopadu do března, lanovka nejezdila. V zimě, na přelomu roku 1902 a 1903 František Křižík lanovku zrekonstruoval a kabina začala jezdit na elektrický pohon. Lanovou dráhou se mohlo svézt až čtyřicet lidí a za jízdu nahoru museli zaplatit tři krejcary, cesta zpět stála pak krejcary dva.

„Na rozdíl od systému, který známe od 30. let z petřínské lanovky, nebyla v horní stanici zřízena zvláštní strojovna, ale pohon zajišťovaly elektromotory umístěné přímo ve vozech. Elektrifikovaná letenská lanovka zahájila provoz 18. dubna 1903. Sloužila pak bez větších problémů až do první světové války,“ popsal Michal Fojtík. Lanová dráha se poprvé zastavila 28. července 1914 po mobilizaci. Znovu se v ní začalo jezdit až 9. května roku 1915.

Kabina přestala cestující vozit ještě v říjnu téhož roku. Výjimkou byly dva dny. A to 13. a 14. listopad, kdy se na Letné konalo předvádění válečných a sanitních psů. „Naposledy byla lanovka v provozu od 14. května do 10. listopadu 1916. Následující den se nejezdilo pro poruchu jednoho z vozů a doprava už nebyla obnovena. V té době zřejmě nikdo netušil, že je to navždy,“ uvedl vedoucí archivu dopravního podniku v Praze.

V letech 1926 - 1935 tu místo lanovky postavili takzvaný pohyblivý chodník, ve skutečnosti eskalátor. Ten můžete vidět například ve filmu Muži v offsidu. „Těleso letenské lanovky definitivně zlikvidovali po roce 1947, kdy se konaly velké úpravy letenské stráně. Přesto dodnes můžeme v blízkosti Letenské restaurace neboli Zámečku, najít na svahu výrazné zbytky opěrných zdí někdejší horní stanice,“ doplnil Michal Fojtík.

Pokud vás zajímá, jak přesně lanovka vypadala a kudy vedla, můžete se na její model podívat do Muzea MHD ve vozovně Střešovice. Navštívit ho můžete každou sobotu a neděli od 9 do 17 hodin. Za základní vstupné zaplatíte 50 korun.