Areál Pražské Plynárenské bude zcela energeticky soběstačný a z přebytků elektřiny bude navíc pohánět autobusy MHD a auta.

Plynárna tak reaguje na celosvětové změny v energetice, od roku 2035 se podle návrhu Evropské komise v zemích EU již možná nebudou moci vyrábět auta se spalovacím motorem. Historický areál plynáren se tak stane jedním z průkopníků vodíkové technologie v Česku.

„Pro nás je to taková laboratoř nových technologií, na kterých bude stát budoucnost energetiky,“ popisuje vizionářsky Ludvík Baleka, předseda představenstva Prometheus energetické služby.

„Většina střech je orientovaná severojižním směrem nebo na jih. Pokryjí je fotovoltaické panely o celkovém výkonu 0,64 MW,“ přibližuje plány Baleka. Když před ním řeknete slovo uhlí, chytá se za hlavu. Z fosilního paliva se v Michli kdysi vyráběl svítiplyn, jako pozůstatek je z něj dodnes zůstala pod jednou z budov ekologická zátěž, připraven je však už projekt na její odstranění.

Vodíková stanice vyroste vedle stanice na CNG. Jejím jádrem bude elektrolyzér pro výrobu vodíku z vody a tlaková nádrž o hmotnosti 50 tun. Palivo se pak bude tankovat z veřejného stojanu podobně jako benzín čin nafta.

Jeden kilogram vodíku na sto km dojezdu

Celý proces výroby bude bez lokálních emisí, přičemž denně je v plánu vyrobit 60 až 100 kg vodíku. Vodíkové auto spotřebuje jeden kilogram vodíku na sto kilometrů dojezdu, do nádrže se vejde okolo pěti kilogramů a natankovat plnou nádrž zabere okolo pěti minut.

„V první etapě zvládne stanice nabít denně tři autobusy a pět osobních aut. Dá se to navýšit, vodík můžeme dovážet, když bude potřeba,“ popisuje Baleka.

„Účinnost elektrolýzy je kolem 65 %. Očekáváme, že s technologickým pokrokem půjde nahoru. Vodík je zatím technologicky v plenkách. Je to však dosud nejefektivnější způsob, jak uchovat elektrickou energii,“ přibližuje Štěpán Košař, vedoucí odboru rozvoje Pražské plynárenské.

Podle Košaře elektřina z pouhého jednoho metru čtvereční fotovoltaiky v českém podnebí zvládne elektrolýzou ročně vyrobit 4 kg vodíku. Soláry však v areálu pokryjí stovky čtverečních metrů střech.

Další nespornou výhodou podle něj je, že se energie vyrobí přímo v místě spotřeby a nemusí se nikam převážet.

Pražská plynárenská v současné chvíli projekt projednává s dopravním podnikem, který plánuje nákup vodíkových autobusů, v první fázi se má jednat o dva vozy pro linku jezdící do Michle. „Budeme tím mít jistotu odběru, abychom nemuseli čekat, zda budou jako první vybudovány tankovací stanice, nebo vodíková auta,“ říká Baleka.

V příštích měsících bude energetická firma žádat o stavební povolení. Práce mají být hotové do dvou let. Výše investice se odhaduje na 170 milionů korun a část pokryjí evropské dotace, návratnost je plánovaná na sedm let.

Postupně Pražská plynárenská také obmění flotilu svých aut za vodíková. Auto na vodík se ve své podstatě podobá elektromobilu s tím rozdílem, že si elektřinu vyrábí samo, pod kapotou si vozí vlastní malou elektrárnu.

„Je spočítáno, že pro větší rozšíření této technologie je v Česku zapotřebí 300 vodíkových stanic. Nejbližší stanice je v Drážďanech. Pro budování vodíkových stanic se dá částečně využít současná infrastruktura na CNG, zapotřebí je ale silnější kompresor, jelikož vodík potřebuje silnější tlak,“ přibližuje Košař.