Firma si nechala u ČVUT vypracovat studii, která měla prověřit varianty zvětšení průtoku na 1700 a 2000 metrů krychlových za vteřinu na trase od poslední části Vltavské kaskády, tedy od vodní nádrže Vraný, až po soutok Labe s Vltavou u Mělníka.

Firma hledá technická nebo přírodě blízká opatření 

„Hráze, které jsou dole pod Kralupy nad Vltavou, tedy u Nové Vsi nebo Ouholic kdysi sloužily k tomu, aby při rozvodnění řeky nešly plaveniny zemědělcům na pole, ale pro vodu byly prostupné," řekl Kubala. Později se z nich staly ochranné hráze před velkou vodou.

V současnosti začíná Povodí Vltavy i prostřednictvím studie zjišťovat, kolik by stála modernizace těchto hrází, aby se neškodný průtok řeky mohl případně zvýšit. Firma také hledá technická nebo přírodě blízká opatření, jimiž by se mohlo ochránit osídlení pod Prahou v případě většího rozlivu.

Mobilní protipovodňové hrazení prakticky nezvyšuje rychlost povodňové vlny 

Díky případnému zvýšení neškodného průtoku by mohlo Povodí upouštět z kaskády v případě povodňového nebezpečí více vody. „Nepomohlo by to však, pokud by šla záplava například po Kocábě, Zákolanském potoku nebo Berounce," dodal Kubala. Tyto toky totiž přehradami regulované nejsou.

Studie také zjistila, že mobilní protipovodňové hrazení v Praze prakticky nezvyšuje rychlost povodňové vlny, která se následně dostane pod Prahu. Urychlení je podle Kubaly zanedbatelné, v řádu minut.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013

Povodí v loňském roce aktualizovalo manipulační řády kaskády. „Prověřili jsme manipulační řády na vodních dílech, kde byly potřebné drobné změny, tam jsme je zohlednili," dodal ředitel. Jednou ze změn bylo i zvýšení ochranného prostoru Orlické přehrady, která by měla udržet dvacetiletou vodu místo desetileté. Maximální hladina zásobního prostoru tak klesla o 1,3 metru.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013. Mají na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes než 26 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002.

Čtěte také: Úřad nedoporučuje postavit u řeky v Modřanech sportovní centrum