Průjezd Blankou může stát až 112 korun. Zaplatíme všichni

Praha - Měl výrazně odlehčit dopravě v centru města. Je však zřejmé, že dopravu spíš zkomplikuje a to přinejmenším v návazných komunikacích v Praze 6 a 8. Tunelový komplex Blanka vyšel daňové poplatníky na více než 36 miliard korun. Jenže další, tentokrát provozní náklady bude nutné hradit už po spuštění Blanky do zkušebního provozu příští rok na jaře. Za rok se mají vyšplhat až na 300 milionů korun, přičemž každý automobil projíždějící tunelovým komplexem Blanka vyjde město podle oficiálních odhadů minimálně na 40 korun.

Skutečná cena by ale mohla být téměř trojnásobná. Vyplývá to z čerstvých propočtů vypracovaných pro pražskou dopravní iniciativu Auto*Mat analytickou skupinou Cyklisté sobě.

Dostat co nejvíce aut z města

Aby hlavní město „utáhlo" tyto astronomické náklady, bude podle dopravních expertů nutné co nejdříve zpracovat detailní koncepci, která by napověděla, jak dostat co nejvíce aut z vnitřního města.

„Když rozpočítáme pořizovací cenu a provozní náklady tunelu na 75 let, tak při průměrném průjezdu 60 tisíc aut denně bude stát jeden průjezd tunelem 40 korun. Touto částkou bude magistrát dotovat průjezd každého automobilu," popisuje výpočet dopravní odborník Vratislav Filler. „S ohledem na zátěž, kterou tunely pro magistrátní rozpočet představují, je nutné zvažovat zda by nebylo lepší řešit příliš velké množství automobilů v pražských ulicích například zavedením mýtného," dodal Filler s tím, že pokud by město chtělo provozovat Blanku komerčně, musela by cena za průjezd tunelovým komplexem činit 112 korun.

Vedle bezmála sedmatřiceti miliard, které dosud natekly do výstavby tunelu Blanka, bude jeho provoz ročně stát přibližně 300 milionů korun. Jeden jediný průjezd tunelem pak má, podle výpočtu analytické skupiny Cyklisté sobě (C. S.), stát asi čtyřicet korun. Výpočet zahrnul pořizovací cenu tunelu a náklady na jeho provoz po dobu odhadované životnosti (75 let) a odhadl, že tunelem projede přibližně 60 tisíc aut denně. „Částkou čtyřicet korun tedy bude magistrát dotovat průjezd každého jednotlivého automobilu," potvrzuje dopravní expert z iniciativy Auto*Mat Vratislav Filler.

Zpoplatnění vjezdu do tunelu, nebo mýtné?

Jak si s těmito náklady magistrát poradí? Výše zmíněná analýza hovoří o variantě komerčního provozu tunelu. Za takového předpokladu by se cena za jeden průjezd Blankou mohla vyšplhat až na 112 korun (viz infobox). Takové řešení je ale zatím politicky neprůchodné.

Dopravní odborníci se také s ohledem na očekávané následky po spuštění Blanky do zkušebního provozu kloní k razantnímu omezení možnosti vjezdu do vnitřního města, respektive ke snížení počtu automobilů v pražských ulicích.

V úvahu připadají nízkoemisní zóny, nebo zavedení mýtného. K této možnosti, ovšem až v konečné fázi, se už na začátku letošního roku přiklonil i tehdejší první náměstek primátora, nyní primátor Tomáš Hudeček.

Vize primátora

V první řadě je ale jeho slovy potřeba „postupně snižovat počet parkovacích míst v centru, a to ve prospěch záchytných parkovišť na okraji města."

„Před námi toto opatření vyzkoušelo již několik evropských měst a slavila s ním nemalý úspěch. Auta z centra opravdu zmizela, lidé začali více využívat MHD, posílila cyklodoprava a město ve všech ohledech ožilo," vysvětlil Hudeček. Následovat by podle něj mělo zavedení takzvaných elektrominibusů, které jezdí po okružních trasách bez pevných stanic. „V konečné fázi by pak město mohlo a mělo zavést také nízkoemisní zóny a mýto pro vjezd do metropole," dodal Hudeček.

Lidé z Auto*Matu ale konstatují, že vzhledem k neúprosně se blížícímu termínu otevření Blanky je již takřka pozdě na podobné úvahy, které navíc Hudeček vedl nikoliv v souvislosti s Blankou, nýbrž na téma „jak přilákat co nejvíce lidí do MHD." Auto*Mat opakovaně upozornil, že Praha zatím disponuje asi jen jednou třetinou kapacity záchytných parkovišť, než by bylo pro omezení vjezdu do města potřebné.

Jen proklamace

Zavedení mýtného je v Praze také obehranou písničkou. Za vjezd do centra měli řidiči původně platit prostřednictvím satelitního či mikrovlnného systému už v roce 2008, přičemž pořizovací náklady na toto opatření odhadoval magistrát v roce 2006 řádově na miliardy korun. Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT v této souvislosti doporučil, aby si Praha vzala příklad z Londýna, který zpoplatňuje vjezd nejen do samotného centra, ale i do dopravně nejvíce zatížených částí v blízkosti centra. Filler připomíná, že Blanka po svém spuštění vyprodukuje vedle nesmírných provozních nákladů i další dopravní problémy právě v blízkém okolí centra, tedy na návazných komunikacích v Praze 6 a 8. Zejména pěší a cyklisté budou prý trpět kvůli nevhodným řešením parteru a mimoúrovňových křižovatek vytvářejících bariéry, například na Prašném mostě. „Negativní důsledky zprovoznění Blanky půjde kompenzovat jen zčásti. Je nutné humanizovat magistrálu, zlepšit kvalitu MHD v centru, a zajistit, aby zprovoznění Blanky nepřetížilo návazné komunikace," uvažuje Filler. Následky si podle něj Praha ponese ještě léta.

„Aby se město v budoucnu vyvarovalo podobných neuvážených kroků, musí řešení pro všechny druhy dopravy plánovat společně. Praha musí mít jasný cíl, kolik cest se za deset let má vykonat autem, veřejnou dopravou nebo jinak, a nutně potřebuje dopravní masterplán," uzavírá Filler.

OPATŘENÍ, KTERÁ BY PODLE INICIATIVY AUTO*MAT MĚLA OMEZIT POČET AUT V ULICÍCH:

1. První kroky na humanizaci Severojižní magistrály (SJM) podle připravené roadmap, jmenovitě:

- rozšíření přechodů před Muzeem

- přechod přes křižovatku za Muzeem

- doplnění přechodů chybějících na ramenech křižovatek při ulicích Sokolské a Legerově,

- dočasná světelná signalizace na úrovni ulice Boženy Němcové,

- zúžení jízdních pruhů na SJM na Praze 4,

- zřízení vyhrazených pruhů Bus + taxi + cyklo na Praze 4.

2. Zřízení pěší zóny na Smetanově nábřeží, omezení tranzitu Karmelitskou ulicí.

3. Úpravy dopravního režimu na komunikacích na Praze 7 tak, aby se snížila tranzitní kapacita, zejména na ulicích Milady Horákové a Veletržní.

4. Úpravy dopravního režimu na návazných komunikacích na Praze 6 a 8 (V Holešovičkách, Patočkova, Svatovítská, Jugoslávských Partyzánů, Evropská) tak, aby se zprovozněním tunelu Blanka nedošlo ke zvýšení průjezdu těmito ulicemi.

5. Zlepšení podmínek pro veřejnou dopravu v centru: Lepší preference tramvají v centru, úpravy světelných signalizací, oddělovací obruby na Vinohradské, zavedení minibusů na Starém a Novém městě.

6.Zlepšení podmínek pro pěší dopravu v centru: drobné úpravy v křižovatkách jako je zřizování přechodů (Na Florenci), zlepšení rozhledových podmínek při přechodech, apod.

7. Zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu v centru: Odstranění zbytečně nesjízdné dlažby (Vodičkova), zřízení cykloobousměrek (Šeříková, Hybernská, Dejvická a další), zřízení několika stovek stojanů na Praze 1, 2, 6 a 7, zřízení cyklopruhů a piktokoridorů v místech, kde byly dříve zamítnuty.

8. Rozšíření nebo zřízení dočasných parkovišť P+R na severu a severovýchodě Prahy.