„Jako opoziční zastupitel jsem v nelehké situaci. Prosazovat zájmy, jako jsou tyto, není jednoduché. Obzvlášť nyní. Momentálně se potýkáme s tím, že je naše radnice, potažmo městská část, rozkradená," dodává.

S výší příspěvků není spokojeno právě Kulturní centrum Zahrada, které svoji činnost na sídlišti pražské jedenáctky zahájilo v roce 2001. „Částka, kterou radnice přispívá Zahradě na provoz, se za poslední rok výrazně snížila," říká David Kašpar, který z centra odešel v dubnu loňského roku. Tehdy měla Zahrada příspěvek ve výši sedmi milionů korun, ten letošní se pohybuje jen okolo pěti.

Radikální škrty v rozpočtu pro KC Zahrada se už nyní projevily snížením počtu zájmových kurzů. „Zmizely i ty, které jsme nově zavedli, nebo teprve rozjížděli ke konci mého působení, což mě mrzí nejvíc," říká Kašpar. „V současnosti nevidím na vedení městské části, že by měla vůli podporovat kulturu na chodovském sídlišti," dodává. V panelovém domě přitom podle statistik vyrůstá každé třetí pražské dítě. „Chodila jsem hrát na flétnu, ale kroužek se nám nejdřív přesunul na naši základní školu, potom se úplně zrušil," říká osmiletá Jana Karlová.

Lekce zdarma

Sídlištní kultura dětí a dospívajících je spojena s graffiti, break dance, hip hopem a dalšími pouličními výtvarnými, hudebními a tanečními styly. Dnes, když v České republice existuje mnoho šampionů v těchto disciplínách, se děti ve svých aktivitách mohou kultivovat, vzdělávat a zlepšovat, právě díky zájmovým centrům, které jim lekce s odborníky nabízejí zdarma. Pod dohledem se tak vyhnou drogám, alkoholu, násilí a vandalismu, které jsou s pouličním životem a jeho pestrostí spojené.

Tvůrci uvedeného dokumentu mapovali sídliště v Chomutově, jeho neduhy a potřeby se ale shodují s těmi pražskými. „Možnosti kulturního, sportovního a obecně sociálního vyžití na sídlišti se staly hlavní obsahovou linkou našeho dokumentu," říká autorka filmového scénáře Tereza Zemanová. „Teď je otázkou, jak k řešení některých problémů přistoupí radnice," doplňuje.

V Praze existuje 54 sídlišť stojících samostatně nebo ve velkých komplexech. V panelových zástavbách bydlí téměř čtyřicet procent pražských obyvatel. Překvapivě mnoho z nich žije v těchto „městech ve městech" rádo. Podobně jako občanskou vybavenost by ale uvítali větší místní kulturní a sportovní vyžití, stejně tak kvalitnější úroveň služeb pro své děti.

Anketa: Jaké je dětství na sídlišti?

Eva Hradilová, Praha 5

Na sídlišti bydlím teprve něco přes rok, ale stačila jsem poznat, že je to takové město uvnitř města. Lidé tu mají vše, co potřebují a vlastně ani nemusí chodit nikam jinam. Uvědomila jsem si ale, že pro děti toho sídliště moc nenabízí. V Nových Butovicích, kde bydlím, děti nejvíc láká nákupní centrum. Ale není se čemu divit, když jinou konkurenci ani nemá. Betonové hřiště s brankami nebo prolézačky pro malé děti dnes u školáků moc nebodují.

Jakub Kopecký, Praha 2

Z mého pohledu studenta architektury a zároveň člověka vyrůstajícího na venkově si myslím, že na sídlištích je kultury a sportu nedostatek, a to nejen pro děti. Bývají tu tělocvičny, kulturní domy a další menší zájmové kroužky, ale pro mne je rozhodující poměr obyvatel na sídlišti vůči počtu a kvalitě nabízených aktivit. Možná i to je jeden z mnoha důvodů, proč si děti nacházejí své záliby a koníčky, kterým se věnují nezávisle na aktivitách oficiálně nabízených.

Zuza Přikrylová, Praha 12

U nás na Beránku v Modřanech bylo centrum pro děti. Chodila jsem tam na výtvarný kroužek téměř třináct let. Taky se tam organizovaly kurzy tance, dopolední představení pro děti zaměřené třeba na sebeobranu nebo ekologii, karnevaly nebo výstavy hlavolamů. Nejvíc času jsme ale trávili venku mezi paneláky, kolemkterých byla hřiště s kovovými prolézačkami, pokterých jsme lezli, nebo hráli různé hrytypu „krvavý koleno". Některá hřištějsou teď už ale zarostlá.