Podzemní stavba, která by se svou délkou téměř vyrovnala právě budovanému tunelovému komplexu Blanka na severu metropole, by začínala na úrovni podolského nábřeží, pokračovala podél Vyšehradu, Nového Města, Starého Města, Josefova a vynořila by se v oblasti Štefánkova mostu, s alternativními vjezdy v úrovni Jiráskova mostu, Slovanského ostrova nebo ulice Divadelní.

Radní první městské části ho pracovně nazvali Ekotunel.

Pod ulicemi nepovede

O podobném projektu se vedly diskuse již v polovině devadesátých let, existovaly dokonce studie, ale potom na dlouhou dobu ruch kolem něj zcela přestal.

Podle starosty Prahy 1 Petra Hejma je správný čas, aby se diskuse o tunelu vrátili na pořad dne. „Levobřežní i pravobřežní komunikace jsou v kritických hodinách všedních dnů přetíženy a vývoj jejich dopravního zatížení bude situaci dále zhoršovat. Tunel by dopravě výrazně ulevil,“ uvedl Hejma.

Důvodová zpráva pro magistrát, kterou má Deník k dispozici, obhajuje vedení tunelu v hloubce deset metrů pod úrovní dna Vltavy. „Pokud by došlo k výstavbě tunelu pod nábřežními komunikacemi, výstavba by neúměrně zhoršila obytné prostředí a navíc na řadu roků by komplikovala propustnost těmito ulicemi,“ píše se v dokumentu.

Ekotunel spíše virtuální

Představitelé města však realizaci dlouhého tunelu nevidí příliš reálně. „Není to součástí dopravní koncepce Prahy. Její prioritou je dokončení městského okruhu a území uvnitř něj spíše dopravně zklidňovat při preferenci MHD,“ řekl Deníku radní pro dopravu Radovan Šteiner.

Primátorovi Pavlu Bémovi se nápad líbí, ale jeho realizaci nepovažuje jako reálnou. „Když nám dá vláda potřebných 150 miliard, budu tleskat. Obávám se, že nám je vláda ale asi nedá. Ekotunel se pak stává virtuálním příběhem,“ sdělil.