Výrazné barevné oblečení, kterého je ovšem poskrovnu, hodně líčení, sytě červené rty, vysoké podpatky, děrované silonky a kabelka.

Tak si asi většina z nás představuje prostitutku nabízející své služby. Na příjezdu k rakouským hranicím u Dolního Dvořiště je skutečně stále můžete potkat, v Praze už se s nimi ale setkáte jen těžko. Pouliční prostituce je podle všeho v metropoli skoro na vymření. Většina žen se přesunula do privátů, odkud nabízejí své služby po internetu, nebo jsou v nočních klubech.

Jsou zde různé statistiky, ale nejlepší je přesvědčit se o tom na vlastní kůži. A tak jsem vyrazil vpodvečer do ulic na průzkum.

Lokalita byla předem jasná, Karlovo náměstí a okolí, kde se mají kněžky lásky stále pohybovat. Upřímně, jsem v tomto oboru laikem, a tak jsem kroužil přes náměstí, kolem Novoměstské radnice, do ulic Myslíkova a Křemencova a čekal, zda-li mě nějaká dáma neosloví.

Štěstí jsem zde neměl, ale přece jen jsem jednu dámu zaznamenal. Uspěl jsem trochu paradoxně až ve Vodičkově ulici, kde se prý už prostitutky příliš nepohybují. Opak je zřejmě pravdou, za dobu mého pobytu v Praze, se mi zde „poštěstilo“ už podruhé. Celkem jich je prý přímo v ulicích maximálně pár desítek.

„Neměl byste zájem?,“ zazněla obligátní otázka z úst menší mladé Češky tak mezi 25 až 30 lety. Hezky se usmála a byla milá, snad jen trochu roztěkaná. Ani stopy po výrazném líčení, nebo nápadném oblečení. Naopak obyčejné džíny a triko.

Zájem jsem měl, ale samozřejmě jiný, chtěl jsem vědět více o pouliční prostituci.

„Za tři sta korun klasický sex, za sto padesát orální,“ pokračovala žena a neváhala se více přiblížit a sjet ihned rukou k intimním partiím.

Takové nízké ceny jsem rozhodně nečekal. Následně jsem samozřejmě musel odmítnout a zkoušel jsem se ptát dál, ale dáma si povídat nechtěla, nedostal jsem z ní takřka nic.

Přece jen to ale nebylo všechno. „Nedal bys mi nějaký peníze i tak,“ vyrazila ze sebe najednou. V kapse jsem měl padesát korun, a tak je dostala. Poté zapadla do fast foodu, možná si šla za ty peníze koupit něco k jídlu.

Taková byla sonda do ulic Prahy za prostitutkami. Skutečně jsou z ulic pryč. Potvrdila to i nedávná reportáž reflexu. Tam Jiří X. Doležal zase upozorňoval na to, že jsou tyto ženy z ulic ve velké míře také závislé na drogách, o čemž svědčilo jejich chování a vzhled.

10 - 15 tisíc sexuálních pracovnic

Jinak ale prostituce v Praze, potažmo celé ČR v žádném případě neutuchá. Podle odhadů neziskové organizace Rozkoš bez Rizika je u nás 10 až 15 tisíc žen, které pracují jako sexuální pracovnice.

Nejvíce je jich samozřejmě z České republiky, odhadem zhruba 70 procent. Pak je samozřejmě zastoupeno Slovensko, země bývalého Sovětského svazu, Bulharsko. A podle Lucie Šídové z Rozkoše bez Rizika přibývá žen tmavé pleti, například z Nigérie.

Organizace pravděpodobně už příští týden vydá výroční zprávu za rok 2010, kde budou nové statistiky. Ty velmi narušuje fakt, že prostituce není legalizována.

Což by samo o sobě nevadilo, jenže s postupným stahováním žen, nabízejících sexuální služby na ulici, se částečně ztrácí i přehled o tom, kolik jich je. To pak úzce souvisí s jejich pravidelnými zdravotními prohlídkami, respektive šířením pohlavních chorob.

Podle všeho ale mnoho žen na prohlídky chodí, no a druhou věcí je, že se vždy musí chránit i sám zákazník.

Legalizace je ve hře

Nicméně legalizace by kontrole prostituce ještě více pomohla, všechny pokusy doposud ztroskotaly.

Ve hře je ale nyní právě Praha, její zastupitelé už vloni v září schválili návrh novely zákona. Ten je nyní v připomínkovém řízení a je otázkou, zda bude podpořen, ale fakticky by nejstarší řemeslo po dlouhých letech opět legalizoval.

Jen v Praze jsou na tři desítky vykřičených domů v centru a celkem asi sedmdesát objektů v celé Praze, v nichž se poskytují sexuální služby. To jsou čísla, která chce město novým zákonem změnit, přesněji snížit.

„Je nám jasné, že prostituci nelze nikdy vymítit, o to ani neusilujeme, ale nemůžeme se smířit s tím, že jsou tyto služby provozovány v takovém množství v tom nejhlubším jádru města, okolo Václavského a Staroměstského náměstí. Klasickým případem je ulice Ve Smečkách, kde jsou na pár desítkách metrů hned tři takové domy,“ popsal před časem při podání návrhu zákona tehdejší první náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS), dnes pražský zastupitel.

Návrh nového zákona počítá s až dvoumilionovými sankcemi za jeho porušení. Prostituci by mohli vykonávat pouze lidé starší osmnácti let. Povolení by potřebovali nejen ve veřejných domech, ale také v privátech. Jeho platnost by byla jeden rok pro jednotlivce a pět let pro domy, s tím že by bylo nutné vždy splnit daná kritéria. Pak by bylo také snadnější prostitutky monitorovat a zajistit pravidelné lékařské prohlídky.

Zákon reguluje prostituci například v Německu, Rakousku, Maďarsku či Holandsku. Aby mohl být přijat i u nás, musí přijít další právní úpravy. Česko by mělo zejména vypovědět mezinárodní úmluvu o obchodu s lidmi z roku 1950. Jejími signatáři není řada evropských zemí včetně Německa nebo Francie. I toto Praha poslancům již vloni navrhla.

Čtěte také: Zákaz prostituce se v Praze míjí účinkem