Prosecké skály leží na hranici Libně a Proseka, přírodní památka má více než dva hektary. „Chceme podat žádost o dotaci z evropských fondů. Rozhodovat se bude v dubnu," řekl Portlík.

Úpravy komplexu umělých jeskyní Močálka budou zatím muset počkat. „Kdyby se nám podařilo dotaci získat, tak bychom z vlastních prostředků vytvořili objekt, který by horní část napojoval do podzemí. Abychom tento vstupní objekt měli, až jednoho dne seženeme peníze na podzemí," dodal.

Podle projektu v podzemí měla vzniknout dvoupodlažní budova návštěvnického centra. S podzemím by ho měla propojit svislá patnáctimetrová přístupová chodba. Počítalo se s vyklizením, zabezpečením a zpřístupněním asi 400 metrů chodeb.

Ničení podzemních prostor

Otevřením podzemí by se zároveň mělo zabránit dalšímu ničení podzemních prostor, které jsou nyní částečně volně přístupné, poničené vandaly a obývané bezdomovci.

Městská část si od zpřístupnění podzemní pískovny slibovala i vznik nového turistického lákadla. Například podzemí stříbrných dolů v Kutné Hoře patří mezi turisty k vyhledávaným cílům.

Chodby a jeskyně pod Prosekem vznikly jako podzemní pískovny. Jejich výhodou bylo, že se písek mohl těžit i v zimě, kdy byla v chodbách stálá teplota kolem devíti stupňů Celsia. Největšího rozmachu těžba na Proseku dosáhla pravděpodobně v letech 1885 až 1925.