Na trase dlouhé přes pět kilometrů není už skoro měsíc potřeba dálniční známka. Nejvyšší povolená rychlost je také nově 110 kilometrů v hodině namísto původních 130.

„Podstata je v detailech. Doposud byl limit na výstavbu čtyři kilometry, a proto v úseku Chodov – Průhonice nic nehrozilo. Nyní se dala zelená stavbě hypermarketů, kancelářských budov, případně vyústění Vestecké spojky (ta má propojit Pražský okruh a dálnice D3 s dálnicí D1 v trase Jesenice – Vestec – Rozkoš – Šeberov – Průhonice, pozn. red.),“ myslí si zastupitel Prahy 11 a bývalý senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11).

Podle pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) je převedení dálnice D1 do jiné kategorie důsledkem dlouhodobé urbanizace okolí dálnice a doplňování křižovatek.

„Toto zatřídění umožnilo snížení rychlosti, a tím zvýšení kapacity úseku, snížení rizika nehod, snížení emisí a hluku automobilů, a především umožní řídit provoz z pražského silničního dispečinku,“ uvedla za IPR Anna-Marie Lichtenbergová s tím, že v plánu je nyní výstavba mimoúrovňové křižovatky s dlouhodobě plánovanou Vesteckou spojkou. Ta má plnit roli ochrany města před dopravou z průmyslových ploch ve Středočeském kraji. V Praze pak podle IPRu umožní lepší rozložení dopravy z mimopražských silnic a také dálnice.

Pode Kosa jde o podstatné komplikace a samotné snížení rychlosti ze 130 na 110 je marginální. S tím souhlasí i současná starostka Prahy 11 Šárka Zdeňková (Hnutí pro Prahu 11).

„Byl to dlouhý proces, který jsme kritizovali. Jako nové vedení jsme s tím už neměli šanci nic udělat, rozhodlo se o tom před naším příchodem,“ řekla Zdeňková s tím, že výhodou snížení rychlosti a omezení hluku sice je, ale toho se dalo docílit i změnou dopravních značek.

Silnice přešla z rukou Ředitelství silnic a dálnic do vlastnictví Prahy. Ta ji k údržbě svěřila městské společnosti Technická správa komunikací, podle které změna současně umožní rozvoj okolí.

Ohledně okolní výstavby zatím ale není jasno. Tím, že silnice změnila charakter, je zástavba technicky proveditelná. Pražský magistrát se ale odvolává na Institut plánování a rozvoje, který podle Lichtenbergové žádný koncentrovaný rozvoj neplánuje a veškeré velké projekty jsou prý v režii soukromých investorů dle platných územních plánů. Největším záměrem je tak zatím vznik průmyslové zóny na území Průhonic.