„Na této akci jsme letos poprvé, doporučili nám ji kamarádi, kteří milují všemožné parníky. Při procházce Prahou člověk neustále vidí množství lodí, ale vlastně ho nenapadne, že by se mohl někdy také trochu povozit,“ řekl Pavel Slabý.
Ten přes chladnější počasí dopoledne dorazil s manželkou a dvěma dětmi na molo Platnéřská. „Člověk má pocit, že v centru Prahy zná každý metr, z Vltavy je ale pohled úplně jiný. Občas jsem některá místa téměř nepoznávala,“ přiznala jeho žena Ivana.
Zatímco minulý rok se akce uskutečnila na náplavce u Palackého náměstí, tentokrát bylo středobodem právě přístaviště Platnéřská, odkud je nádherný výhled na Pražský hrad. Program byl však připraven i na náplavce Na Františku, odkud vyplouvaly velké výletní lodě, v přístavišti Mánes na Klárově nebo v okolí Hergetovy cihelny na Malé Straně.
„Cílem naší akce je, aby Pražané viděli, že čilý ruch na Vltavě není jen pro zahraniční turisty, ale plavby na lodích jsou dostupné i pro domácí návštěvníky. Rodiny s dětmi tráví dny třeba v trojské zoo, stejně tak ale mohou být na Vltavě v centru a poznat město ze zcela odlišné perspektivy,“ vysvětlila Lucie Turnerová, tajemnice Vševltavského spolku, který Den Vltavy pořádá.
Potápěčský keson
Pravděpodobně největší atrakcí byl pro návštěvníky potápěčský keson, který byl umístěn na kotvícím pontonu vodních záchranářů přímo pod čtvrtým pilířem Karlova mostu. Zájemci se mohli na místo dopravit na loďce Kazi a podívat se, jak vypadá část středověkého pilíře, která je jinak pod vodní hladinou.
Přímo na pontonu jim pak o netradiční podívané povídal historik Michal Cihla, který je kurátorem sbírek Muzea Karlova mostu.
„Čtvrtý pilíř za svoji historii prošel různými destrukcemi, především při povodni v roce 1784. Můžeme tak pozorovat opravy z 18. století, ale i mnohem novější. Vespod jsou zřetelně vidět stopy po rekonstrukci v roce 1905. Všimnout si na některých místech můžeme i kusu původního zdiva, tam kde jsou kvádry s kamenickými značkami,“ vyprávěl stavební historik Cihla.
Při podrobnějším průzkumu je tak možné pozorovat, jakými technikami se v jednotlivých stoletích opravovala jedna z nejvýznamnějších památek metropole.
Uzený kapr
Kromě celodenních projížděk na lodích všech velikostí
a prohlídky pilíře byl pro návštěvníky připraven i bohatý doprovodný program. Jeho část se odehrávala přímo
v útrobách Salonní rychlolodi Nepomuk. Úryvky ze svých knih zde například četla pražská převoznice Věra Kadlecová, kapitán Mario Juhas zase předváděl vázání lodních uzlů.
Potlesk si zasloužil i vodohospodář Jan Nejedlý, který povyprávěl o historii a budoucnosti pražských náplavek. Pro pobavení všech, kteří se přišli v chladném počasí do lodi Nepomuk zahřát, hrála plavební písně kapela Matylda – banda de la marina.
V přístavišti Mánes připravili program návštěvníkům rybáři z Prahy 1. Lákadlem byla především ochutnávka jejich speciality - uzeného kapra. Návštěvníkům ale také ukázali, co obnáší jejich řemeslo a jaká jsou specifika rybaření v hlavním městě a děti si v kádích prohlédli živé ryby.
Historický dvoustěžník
Mezi Pražany měly značný úspěch i patnáctiminutové projížďky na historickém dvoustěžníku Jim, který vyplouval stejně jako benátské gondoly od Hergetovy cihelny. Elegantní bílé plachty byly mezi výletními parníky a šlapadly nepřehlédnutelné.
„V minulém roce byla návštěvnost v řádech tisíců a letos by to mělo být minimálně stejné,“ pochvaluje si Lucie Turnerová ze Vševltavského spolku.
Těm, kteří letos nestihli přijít, nebo se jim v sychravém počasí ven nechtělo, pořadatelé slibují, že i příští rok se začátkem jara budou mít možnost se radovánek na Vltavě účastnit znovu.
Vševltavský spolekVševltavský spolek sdružuje subjekty, které se pohybují na řece v okolí hlavního města. Jeho členové provozují plavbu, půjčovny lodí, nebo jde o sportovní kluby a zájmové organizace či provozovatele přístavů a vlastníky nemovitostí na březích řeky. Činnost spolku je zaměřena na Vltavu a Berounku, a to především na využívání řeky, jejích břehů a navazujících pozemků.
Čtěte také: Rychlá jízda na Vltavě končí. Čluny budou muset zpomalit
