Kliknutím zvětšíteJak vnímají představitelé pražských radnic aktivity místních občanských sdružení? Zjistili jsme, že poměrně rozdílně. Nejkritičtější je vůči nim pravicově laděné vedení Prahy 6 a 9, naproti tomu sedmá nebo desátá městská část si spolupráci s nimi vyloženě pochvaluje.
V Praze 6 jsou aktivní asi dvě stovky spolků. Většina z nich se podle starosty Ondřeje Koláře (TOP 09) věnuje oblasti svého zájmu, jako například zahrádkáři nebo šachisté. Některá soudem registrovaná sdružení se prý ale chovají jako regulérní nátlakové skupiny, které tvrdě prosazují své názory i zájmy a účelově blokují řadu projektů včetně těch radničních.
„Ve stálém kontaktu jsme s asi třicítkou z nich. Některé se uchylují k obstrukcím jen výjimečně a komunikují víceméně konstruktivně. Jiné ale vystupují vyloženě jako profesionální ‚škodiči‘. Samostatnou skupinou jsou pak nekomunikující spolky,“ tvrdí Kolář.
Šatovka jako příklad obstrukce?
Za aktuální příklad blokovaného veřejně prospěšného projektu považuje starosta odpor vůči přestavbě zchátralé usedlosti Šatovka v Šáreckém údolí na komunitní pobytové centrum pro seniory. Po veřejném projednání záměru, které podle Koláře připomínalo lynč, nabídla radnice místnímu spolku změny v projektu. Ty ale nebyly přijaté s uspokojením.
„Spolek Šárecké údolí stále považuje stavbu za předimenzovanou a chystá se soudně napadnout dřívější změnu územního plánu. Radnice ale nehájí jenom zájmy Šáreckého údolí. Musíme uspokojit zájmy celé městské části, mimo jiné i v oblasti veřejných zdravotních služeb,“ upozorňuje Kolář.
Obstrukce ze strany hnutí, často třeba jen s minimálním počtem tří členů, podle starosty v Praze 6 absurdně zdržovaly i pokácení uschlých stromů. Kvůli opakovaným odvoláním Spolku pro Hanspaulku prý také už pět let stojí projekt nové základní školy Kocínka.
„O motivech, které vedou skupinky jednotlivců k těmto blokacím, mohu jen spekulovat. Většinou to podle mě pramení ze zhrzenosti a pocitu nedoceněnosti. V některých případech ale jednání druhé strany působí jako vydírání, tudíž nevylučuji ani to, že tím někdo sleduje materiální prospěch,“ dodává starosta Prahy 6.
Také Praha 9 se podle tamního místostarosty Marka Doležala (TOP 09) potýká s problémy, které působí účelově vytvořené spolky, hnutí nebo petiční výbory. „V drtivé většině případů vzniká odpor vůči stavebním záměrům nebo změnám územního plánu pod záštitou ochrany zeleně. Většinou vidím za těmito snahami chuť zabránit výstavbě na sousedním stavebním pozemku v duchu hesla – ne na mém dvorku,“ podotýká místostarosta.
Typický je podle něj spor o změnu územního plánu na Střížkově. „Sdružení složené především z obyvatel sousedních nově postavených domů chce pozemky v soukromém vlastnictví prohlásit za park Střížkov. V docházkové vzdálenosti přitom Praha 9 v současné době rozšiřuje stávající 11hektarový park Přátelství o další více než 4 hektary,“ argumentuje Marek Doležal.
Většina radnic problém nevnímá
Zkušenost se spolky, které by působily záměrně proti zájmům městské části, naopak nemají v současném vedení Prahy 2, 4, 7 ani 8. „Nevzpomínám si na to, že by u nás byl nějaký, který neseriózně něco blokuje. Lidé mají právo nesouhlasit a za tím účelem se i sdružovat,“ říká mluvčí „čtyřky“ Jiří Bigas.
Za nadstandardní označuje spolupráci se spolky také Piráty vedená koalice v Praze 5 i nově vládnoucí koalice v čele s uskupením Vlasta v Praze 10. „Spolky a celou širokou veřejnost nově zapojujeme do přípravy Strategického plánu, který určí vizi, odpovědný rozvoj a směřování městské části na dalších deset let. Setkávat se s nimi budeme na veřejných setkáních nebo informačních stanech,“ uvádí za Prahu 10 mluvčí David Polák.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
