Marek Lašťovka pracuje v archivu hlavního města Prahy, kde má na starosti především uchovávání archiválií. „Moje pozice je archivář, vedoucí oddělení, které má na starosti písemnosti po roce 1945," říká Marek Lašťovka.

Spolu se svými stejně zaměřenými kolegy Kateřinou Jíšovou, Josefem Třikačem a svoji manželkou Barborou vydali letos třetí díl Pražského uličníku. Po třech letech usilovného pátrání.

Na konci padesátých let měla Praha asi 3500 ulic, to vyšla publikace Ulicemi města Prahy. V letech 1997 a 1998, kdy vyšly první dva díly Pražského uličníku, měla Praha už 6,5 tisíce ulic. Do konce minulého roku se jejich počet zvýšil téměř o tisícovku. Jejich polohu, vznik a objasnění názvu popisuje právě třetí díl Pražského uličníku.

Třetí Pražský uličník

Už nějakou dobu se tahle knížka objevuje na knižních pultech. Kniha popisuje 839 ulic, které za posledních 15 let vznikly, dalších 355 ulic jsou ty přejmenované, prodloužené nebo takové, u nichž bylo vhodné přidat doplňky. „Třetí díl Pražského uličníku ty první dva díly vlastně doplňuje a upřesňuje," říká Marek Lašťovka, hlavní duše týmu.

Obrazová dokumentace Pražského uličníku zahrnuje nejen pohledy na ulice, ale také portréty méně známých osob, historické plány i seznam německých názvů pražských ulic jak z období nacistické okupace, tak z 18. a 19. století.

Ulice podle hub

O ulicích dokáže Marek Lašťovka mluvit dlouho. Třeba o tom, zda mohou mít ulice dvě jména a jak názvy ulic vznikají. „Pražští radní přijali v roce 2000 zásady pro označování nových komunikací a veřejných prostranství. Podle nich by se mělo především vycházet z tradičních místních a pomístních názvů. Jenže ty jsou mnohdy vyčerpané. Ke všemu je tu nařízení, že ve městě nemohou mít dvě ulice stejné jméno. A tak se objevují jména ulic takzvaně umělá.

V Pitkovicích mají ulice pojmenované podle hub, jinde podle bylin, rostlin, ptáků. Přibývá také ulic pojmenovaných po známých osobnostech. S tím má mnoho Pražanů ale negativní zkušenosti, protože jak se měnil režim, ulice se zase přejmenovávaly, a oni museli běhat po úřadech," říká Lašťovka.

Po pojmenování pátrají i obyvatelé

Co bylo při práci na Pražském uličníku nejtěžší? „Odborně to nebylo nic extrémně těžkého, jde o pátrání, hledání dostupných pramenů. Podle zákonů by názvy a změny ulic měla schválit Rada hlavního města Prahy. Jenže množství ulic je tak staré, že neexistuje žádný dokument. Třeba Dlouhá ulice je tak stará, že dokument o ni prostě nikde není. Když není pramen, musíme pátrat po neexaktních pramenech. Mnoho informací máme od lidí, kteří nám posílají své poznatky a postřehy," vysvětluje spoluautor knihy.

V Praze by nyní mělo být zhruba 7 350 ulic. „Přesné číslo nikdo neví. Jsou totiž třeba ulice, které dostaly svůj název, ale ještě nevznikly. Třeba z 80. let je to případ barrandovské ulice Moskvinova. Některé další zanikly či byly úředně zrušeny, ale uliční tabule na domě ještě visí."

fb-pd-podval

Knihu vydalo nakladatelství Scriptorium, které bylo založeno jako spolek pro nekomerční vydávání odborné literatury se sídlem v Dolních Břežanech. Distribuci zajišťuje velkoobchod Kosmas.

Zatímco první dva díly vyšly v nákladu sedm tisíc kusů, třetí díl vyšel v nákladu 1 500 kusů. Cena knihy objednané přes internetový portál kosmas.cz je 350 korun.