„Stihneme to v termínu,“ ujistil Deník stavbyvedoucí Tomáš Hezoučký, podle jehož slov se pracuje dnem i nocí, na směně se činí padesát lidí – a po zahájení prací se neobjevilo nic, s čím by se nepočítalo. Ondřej Krulikovský, který je v pražském dopravním podniku vedoucím služby Stavby a tratě, upřesnil, že hlavní práce mají být hotovy již ve čtvrtek. Pak se v rekonstruovaném úseku začne s obnovou zabezpečovacího zařízení. Podle Krulikovského se mění 528 pražců mezi stanicemi I. P. Pavlova, což obnáší asi 350 metrů trati na druhé staniční koleji.

Beton místo dřeva

Dožívající a místy i pohnilé či uvolňující se dřevěné pražce pokládané stavbaři při budování metra v roce 1972 (provoz pak byl zahájen v roce 1974) nyní nahrazují železobetonové s podstatně další životností, které navíc díky jinému způsobu uložení přispění ke snížení hlučnosti: rázy budou tlumeny a ne jako dosud přenášeny přímo na konstrukci tunelu.
Práce podle stavbyvedoucího Hezoučkého začaly v první fázi geodetickým zaměřením.

Pak již došlo na bourání kolejiště, po kterém soupravy naposled projely v pátek večer. Začíná se vyřezáním středových částí pražců, takže na místě zůstanou jen krajní třetiny. Povolení matic držících kolejnice, aby je bylo možno odmontovat, obstará motorem poháněný stroj. Následuje odstraňování okrajových částí pražců: každá se nejprve u strany nadzdvihne a pak ji pár ran palicí – tohle se dělá manuálně – vyrazí z betonového lože. Poté dojde na dočištění – a po penetraci může být nový pražec osazen a vyrovnán do přesné pozice. Nakonec se pomaličku pečlivě zalévá speciálním lepidlem určeným přímo na pražce. To bude za provozu nejen zajišťovat pevnost, ale také tlumit vibrace.

Všechno naráz? Ne!


Nemohlo by to však jít rychleji? „Pražců je velký počet – a také musíme dodržovat technologické předávky na tvrdnutí lepidla,“ vysvětlil Deníku Hezoučký. Ovšem pozor: nelze přehlédnout, že nový je pouze každý druhý pražec; polovina zůstává původních. Dřevěných. I ty však už dosloužily.

Na svém místě nezůstanou, dojde na ně řada o den později. Nebylo by však rychlejší nepracovat ob pražec, ale vzít to z jedné vody načisto? Kdepak; tenhle postup má svůj důvod. „Zajistí, aby byla zachována geometrická poloha koleje i další parametry jako jsou převýšení či vzepětí,“ uvedl Hezoučký. „Jde o geometrickou polohu, výšku a směr,“ potvrdil i Krulikovský. Inu – laické návrhy, jak práce uspíšit, aby výluka nemusela být devítidenní, u odborníků neobstojí…

Pokračování v listopadu


Podobné práce, které si vyžádají uzavření dalších úseků metra, jsou plánovány i do budoucna. Ještě letos – v termínu od 17. do 19. listopadu – dojde na úseky Pražského povstání–Pankrác a Pankrác–Budějovická. Právě na Budějovické by se pak mělo lidem díky ztišení metra ulevit – tam je totiž podzemní dráha třeba jen šest metrů pod domem. A že hluk obyvatelům vadí, dokládají stížnosti.

Jízda do práce bez metra: půlhodina navíc nestačilaNa cestu do práce jsem si nechal půl hodiny navíc – a vypadá to, že to nebude stačit. S tím se v pondělí svěřil Deníku Jiří středního věku v zaplněném autobusu s označením XC. Ty budou až do neděle jezdit mezi stanicemi metra Pražského povstání a Florenc – v úseku zavřeném kvůli rekonstrukci kolejiště.
Na Pražského povstání si Jiří liboval: vše je dobře značeno a kdo jde s davem, nemůže bloudit. A kdyby přece, jsou tu zelené vesty informátorů. Na stanovišti autobusů ale bylo jasné, že tahle ranní špička bude špičkovější než ve dnech, kdy metro jezdí. Dostat se do prvního autobusu? Marná snaha! Za 75 sekund sice jede další – avšak není zaručeno, že napodruhé uspějete. Pak se nelze divit, že se někteří derou dovnitř už dost razantně.
Na Nuselském mostě mají sice autobusy vyhrazený jízdní pruh, ten je však zatarasený auty. Řidič se snaží proklestit cestu houkačkou, ale vozová hradba ustupuje jen zvolna. Aneta Řehková z dopravního podniku k tomu řekla, že o dohled byla požádána policie. Jak zde, tak dál po trase na magistrále Po sjezdu z Nuseláku ovšem teprve následuje ta pravá kolona. Je slyšet telefonáty spolucestujících; omlouvají se, že budou mít zpoždění. Když volá první paní, lidé otočí hlavy. Třetí či čtvrtý hovor na stejné téma už nikoho nevzruší. To spíš zaujmou debaty spolucestujících hledajících cesty, jak příště jet jinak a jinudy. Že by inspirace?
Postávání v Legerově ulici, jen občas proložené popojetím, se v jakous takous jízdu mění až za křižovatkou s Rumunskou. Na I. P. Pavlova kupodivu autobus opouští jen málo lidí – dojem z metra bývá odlišný – a větší změna přichází až na Muzeu: ve voze se dělá místo aspoň k stání. I debata cestujících zde pokročila: od zvažování možných kombinací autobusů, tramvají a ostatních linek metra k pokrčení rameny: s tím, že v úterý se tohle už nějak přečká – a pak už stejně následují svátky a páteční dovolená…