Komoru dnes přišel otevřít ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministrškolství Marcel Chládek (ČSSD). „Na mlžné komoře lze pozorovat, že je kolem nás radioaktivní prostředí, přirozeně," vysvětlil autor projektu 19letý student Ondřej Zbytek. Ten přišel před více než dvěma lety s myšlenkou na sestrojení komory za svým učitelem chemie Janem Bauerem, s dalšími spolužáky poté založili občanské sdružení a pustili se do shánění financí.

Mlžná komora je více než metr vysoká skříň umístěná za světlo nepropustnými závěsy ve vchodové hale školy. Spodní část tvoří chladící zařízení, v horní části, krytý za skleněnými tabulemi, ježlábek, do něhož je přiváděna kapalina, ta se poté odpařuje a v páře určité hustoty jsou vidět prolétající částice. Efekt vypadá podobnějako například kondenzační čáry za letadly prolétajícími po nebi.

V Česku se nevyrábí

„Nejdražší součástka je neexistující konkurence," uvedl Zbytek s tím, že zařízení podobné velikosti se běžně prodává od devět set tisíc korun výše. Mlžné komory mají například v informačních centrech jaderných elektráren. V Česku se toto zařízení vůbec nevyrábí.

Ministr školství Chládek projekt ocenil za to, že „na koleni"studenti sestrojili školní pomůcku, která je jinak k mání za desetinásobnou cenu. Mlžná komora zaujala i Babiše, který přiznal, že o pozorování radioaktivity toho před tím příliš nevěděl. Oba ministři si také posteskli nad malým zájmem studentů o technické obory, jejichž absolventi pak chybí v praxi.

Tzv. „Wilsonova mlžná komora", za níž její vynálezce získal Nobelovu cenu, umožňuje pochopit rizika jaderných elektráren, uchovávání vyhořelého jaderného paliva či problematiku použití jaderných zbraní.