Hrozba ztráty bydlení i nadměrné náklady na něj trápí v Praze více domácností než v ostatních regionech. Zatímco v metropoli do těchto kategorií spadá přibližně devatenáct procent domácností, celostátní průměr je jedenáct procent.

Podle autorů Zprávy o vyloučení z bydlení 2021 není pražské prvenství překvapující vzhledem ke skutečnosti, že ceny bydlení v hlavním městě v posledních deseti letech rostly dvakrát rychleji než mzdy.

Odborníci z iniciativy Za bydlení využili vlastní zjištění i data převzatá od Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí i z pořadníků žádostí o magistrátní sociální byty.

Strasti v důchodu

Hlavní autor zprávy, analytik Jan Klusáček uvedl, že v posledních letech roste bytová nouze seniorů. Mnozí končí na ubytovnách nebo v azylových domech. Přibývá přitom seniorů, kteří jsou nuceni opustit pronajaté byty až po dosažení důchodového věku.

„Roli může hrát to, že například po úmrtí partnera nejsou schopni sami z jednoho důchodu zaplatit běžný nájem,“ připomněl Klusáček.

Stud kvůli dávkám

Stav bytové nouze, která se v celém Česku týká několika desítek tisíc domácností, je podle autorů zprávy jen špičkou ledovce. Až milion lidí tíží nadměrné náklady na bydlení, definované více než čtyřiceti procenty disponibilního příjmu.

Mnohým by pomohl příspěvek na bydlení. Ten ale podle zjištění iniciativy Za bydlení čerpá méně než polovina z domácností, které by měly nárok na nej-méně tisíc korun měsíčně. Autoři výzkumu to vnímají jako důsledek několika faktorů v čele se složitostí žádosti a společenskou stigmatizací sociálních dávek.

„Systém podpory ze strany státu je nepřehledný, senioři často ani netuší, na jakou podporu mají nárok,“ poznamenal Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90.

Bez příspěvku na bydlení
Celkový čistý měsíční příjem pražské rodiny Novákových činí včetně rodičovského příspěvku necelých osmačtyřicet tisíc korun. Novákovi se nechtěli stěhovat z Prahy, kde oba vyrůstali a kde mají rodinu i všechny přátele, ale aby snížili náklady na bydlení, pronajali si byt 3 + 1 v městské části s nižšími náklady na bydlení, kde aktuálně platí za nájemné a další položky spojené s bydlením přes třiadvacet tisíc měsíčně. To představuje bezmála polovinu všech jejich příjmů. Novákovi tak splňují kritéria pro přiznání příspěvku na bydlení od státu.V jejich případě by nebyl zanedbatelný, činil by téměř tři a půl tisíce korun. Pražská středostavovská rodina však o tuto sociální dávku donedávna nepožádala. Stejně jako spousta dalších. Podle zjištění iniciativy Za bydlení příspěvek na bydlení čerpá méně než polovina z domácností, které by měly nárok na nejméně tisíc korun měsíčně.