Polovinu případů za leden až březen tvoří fyzické útoky. Řada z nich ale nebyla dosud ověřena a je tedy možné, že počet bude nižší, uvedla společnost. Ve statistikách se dvakrát objevil i žhářský útok a pět případů zastrašování nebo vyhrožování. Mezi napadenými převažují muži (ve 12 případech), ženy se staly obětí násilí z nenávisti v pěti případech. Nejčastější obětí byl občan České republiky.

V Praze šlo o devět útoků 

Nejvíce případů bylo motivováno politickým přesvědčením, často se objevila i motivace národností a bezdomovectvím. Násilí z nenávisti bylo zaznamenáno především ve veřejném prostoru velkých měst a na internetu. V Praze šlo o devět útoků, v Jihomoravském kraji pět.

Rasismus se v prvním čtvrtletí projevil například v komentářích k letáku obchodního řetězce Lidl, v němž se objevil jako jeden z modelů muž tmavé pleti. Vůči Romům pak vlnu nenávisti vyvolal případ ubitého plameňáka v jihlavské zoologické zahradě.

Společnost připomíná i ukončení kampaně HateFree Culture 

Atmosféru ve společnosti podle In Iustitia velmi výrazně ovlivnilo hned zkraje roku prohlášení prezidenta Miloše Zemana, že se po Česku potlouká člověk z Maghrebu podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi.

Překvapivé byly i výroky zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který boj proti xenofobii označil za falešnou záminku cenzury. Společnost připomíná i ukončení vládní kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti HateFree Culture a kritiku Česka za přístup k menšinám od Evropské komise.