„Někdo by mohl uklouznout a spadnout do kolejiště. Nebo mu kápne na hlavu, on se lekne, cukne sebou nebo uhne – a když se to stane zrovna ke chvíli, kdy bude přijíždět souprava, může být hotovo," maloval všímavý pasažér čerty na zeď. Navíc se prý problém stupňuje. „Včera to bylo kap – kap – kap; dneska už je to kapkap, kapkap," přiblížil Dvořák frekvenci několika kapek za sekundu.

Čtěte také: Největší prioritou Prahy je dokončení vnějšího okruhu, vyplývá z průzkumu

Na mokru to neklouže

Ani mokrý povrch sice neklouže, jak se Deník na místě přesvědčil – kaluž neustále přiživovaná přítokem ze stropu, která je navíc přesně na rozhraní nástupiště a kolejiště, ovšem k bezpečnosti opravdu nepřispívá. Jenže: co s tím? Označit místo varovnou stojkou? Umístit ohrádku?

Nebo by stačil kbelík – ani ten by se v metru neobjevil poprvé – či případně pár hadrů, jaké jsou třeba o pár metrů výš ve vestibulu? S tímhle může být docela problém právě ve chvíli, kdy se nacházíme těsně u kolejiště. Zabezpečení snadno někdo může shodit (ať už omylem, nebo i úmyslně) do míst, kde se pohybují vlaky – a to by mohlo přinést ještě výraznější ohrožení…

Průsaků bude víc

Po upozornění Deníku se problém začal řešit, informoval Kryštof Čeřovský z dopravního podniku. „Toto zjištění bylo ihned předáno příslušným pracovníkům," konstatoval s vysvětlením, že průsak vody ve stanici je s největší pravděpodobností způsoben zaneseným a netěsným svodem odvádějícím prosakující vodu z nadloží.

I Čeřovský ve středu potvrdil to, čeho si často všimnou také pasažéři: voda v metru není výjimkou, a to i v místech, kde se s ní nepočítá. Pro příští týdny přitom počítat se zlepšením asi není možné – spíše naopak. „Vzhledem ke končící zimě lze ve stanicích metra předpokládat daleko častější výskyt podobných průsaků," konstatoval. S dodatkem, že pracovníci staničního personálu mají povinnost sledovat stav všech veřejných prostor – a případná zjištění ihned hlásit, aby mohla být zjednána náprava.

Známé jsou hadry u sloupů ve stanici Můstek

To, že průnik vody do stanice zdaleka není doménou jen „Pavláku" a červené trasy B, potvrzuje třeba zkušenost ze stanice Jinonice. Ta je nyní kvůli rekonstrukci spojené i s obnovou izolací proti vodě na více než půl roku uzavřena – a soli zanesené zatékající vodou usazené na skleněných tvarovkách obložení stěn bylo možno pozorovat dlouhodobě.

Známé jsou třeba také hadry u sloupů v přestupní stanici Můstek (kde se problém objevil po vybudování výtahu), stopy po řádění vody jsou ale dobře patrné například i na měděných prvcích přestupní stanice na Florenci.

Čtěte také: Praha má znění dohody s vlastníky pozemků pro stavbu metra D

Stáří stanice nemusí být rozhodující 

Voda se nevyhnula mimo jiné ani stanici Háje. Přímo na I. P. Pavlova, byť nikoli ve stanici, ale v přímo sousedících prostorách, budil za mrazivých dnů „ledopád" ve stěně – a led na zdi se objevil třeba také na Pražského povstání.

Stáří stanice přitom nemusí být rozhodující. Překvapení v podobě vody kapající do nachystaného kbelíku čekalo předloni v létě v nové stanici Bořislavka už krátce po jejím otevření. Problém zde mělo na svědomí špatné utěsnění dilatační spáry.