Hřib měl ve svém profesním životě smůlu. Nejméně dvakrát pracoval pro firmu, o jejíž zakázky se později začala zajímat policie. Projekty, na kterých tyto společnosti pracovaly, navíc budily pozornost médií. Co na to sám Hřib? „Nikdy jsem svědkem žádných problémů nebyl. Jako řadový zaměstnanec jsem na řízení firmy neměl vliv,“ říká.
O co konkrétně jde? Zdeněk Hřib třeba působil ve firmě Aquasoft. Podle vlastního životopisu pro ni pracoval v letech 2008 až 2018. Zařazení: senior business konzultant. Pod tímto označením vystupoval i na konferencích a v médiích. K tomu byl členem pracovní skupiny eHealth na ministerstvu zdravotnictví, bylo to konkrétně za „druhé“ Topolánkovy vlády.
Pochybnosti z auditu
Společnost Aquasoft v té době vyhrála zakázku Státního ústavu pro kontrolu léčiv, měla vytvořit centrální úložiště pro sběr dat z elektronických receptů. Jenomže lékový ústav kvůli této zakázce narazil. Nejprve sklidil kritiku od Úřadu na ochranu osobních údajů za to, že nechal všechna citlivá data o pacientech právě soukromé firmě Aquasoft, ačkoliv sám se k datům vůbec nedostal. Úřad proto nařídili sběr stopnout.
Později spolupráce lékového ústavu a Aquasoftu zaujala také auditory Ernst & Young a policii. Auditoři totiž přišli na to, že se zakázkami na lékovém ústavu někdo manipuloval. Firma Aquasoft byla vpuštěna do „soutěže“ jako jediná. Dokázala navíc vyvinout, otestovat a předat na klíč vytvořený software za pouhých 8 dní od podpisu smlouvy.
Podle auditorů šlo přitom o práci, která trvá týdny i měsíce. „Lze se tedy domnívat, že k předání díla v uvedených termínech buď nedošlo, nebo předané části svou kvalitou neodpovídaly ceně, nebo bylo dílo realizováno už před podpisem smlouvy,“ uvedli auditoři. Aquasoft si přitom přišel na 30 milionů korun.
Nadační fond proti korupci se kvůli výsledkům auditu obrátil na policii. Hřib ale jakékoliv spojení s těmito problémy odmítá. Sám prý pracoval na úplně jiném projektu, který vzešel z naprosto čisté zakázky. To prý potvrdil i antimonopolní úřad.
„Dokud jsem ve firmě pracoval, nebyl jsem svědkem žádných problémů,“ říká. Audit Ernst & Young by prý navíc doporučil brát s rezervou. „Jelikož člověk z Ernst & Young ten projekt eReceptu řídil za SÚKL. Když tedy někdo vlastně audituje svoji vlastní práci, tak asi nelze čekat úplně objektivní posouzení.“
Měsíčně 114 tisíc korun
Sám Hřib přestoupil do Aquasoftu také ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde pracoval jen dva měsíce. Podle svých slov odešel, protože marně upozorňoval na některé nevýhodné kroky.
Druhou společností, v níž zakotvil, byla MD Access. Tedy jedna z neprůhledných firem, do které tekly desítky milionů korun z veřejného zdravotního pojištění přes skandály opředenou společnost IZIP.
Stručně: firma IZIP měla pro VZP spravovat takzvané elektronické zdravotní knížky, během auditu v roce 2011 ale vyšlo najevo, že nic z toho nedělá. Služby si ve skutečnosti nakupovala u dvou spřátelených a personálně propojených firem jednou z nich byla právě MD Access.
Její pracovníci si přitom přišli na hezké peníze: v roce 2010 MF Dnes zjistila, že MD Acces platí každému ze svých 44 zaměstnanců 114 tisíc korun měsíčně. Elektronické zdravotní knížky, za které VZP vydala zhruba 2 miliardy korun, přitom nikdy nezačaly pořádně fungovat. Také IZIP začala vyšetřovat policie.
Mám výsledky
I tady ale Zdeněk Hřib pochybnosti nepřipouští. Ve firmě prý strávil jen čtyři měsíce. „Rozdělování vysokých odměn několika málo zaměstnancům se odehrálo až dlouho po mém odchodu,“ doplňuje.
Hřib se také vyjádřil k tomu, proč nikdy nezačal vykonávat svou původní profesi lékaře. „Byl jsem asi dva měsíce na Úřadě práce, kterému se ale nepodařilo práci lékaře v Praze najít. Všechny nabídky pro absolventy byly totiž na úvazek 0,05, tedy za pětiprocentní plat. Úřad ale musel uchazeči najít úvazek minimálně 0,6,“ vysvětlil.
Na post primátora je prý připraven a své předchozí působení v komerční sféře nepovažuje za handicap. Tvrdí také, že případným tlakům na magistrátu odolá. Ostatně prý už může ukázat konkrétní výsledky.
„Podílel jsem se na záchraně Nemocnice Na Františku před skrytou a pro město nevýhodnou privatizací,“ uvedl.
