Příběh náhrobního kamene Alfréda Kleina je spletitý a mnohem delší než životní pouť tohoto židovského chlapce. Syn Emila a Laury Kleinových se narodil na silvestra roku 1897 v jihočeských Vodňanech a zemřel o necelých osm měsíců později tamtéž.

Necelý metr dlouhý náhrobek s Alfrédovým jménem v němčině a hebrejštině objevil v roce 1982 na zarůstajícím hřbitově poblíž své chalupy u Vodňan kameraman Saša Rašilov v doprovodu dětí. Jedním z nich byl Saša Rašilov mladší, který si celou scénu a její okolnosti vybavuje.

Kámen už byl připravený ke krádeži

"Táta byl znechucený z toho, že ze hřbitova začaly mizet náhrobky, které pravděpodobně skončily v základech domků či jako zídky na zahradách. Kámen se jménem malého Alfréda byl už vyviklaný, evidentně připravený ke krádeži. Otec se ho proto rozhodl zachránit s obtížemi se nám ho ve třech podařilo odvléct do chalupy a odtud později odvézt autem do Prahy," vzpomíná na desítky let starou událost herec Rašilov.

V kůlně u pražského domu však pietní kámen upadl v zapomnění. Syn se na delší dobu odstěhoval a jeho otec zemřel na konci minulého století. Až před zhruba dvěma roky herec náhrobek znovu objevil po opětovném nastěhování při vyklízení kůlny. "Celá minulost se mi znovu vybavila a já si hned uvědomil, že musím splatit svůj hřích, byť neúmyslný," dodává Saša Rašilov.

Ke "splacení dluhu" došlo v úterý ráno, kdy Rašilov před svým pražským domem předal náhrobní kámen představitelům Federace židovských obcí, aby ho mohli převézt zpět k Vodňanům a uložit na původní místo. Tímto aktem oficiálně začal projekt Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů, který ve spolupráci s federací zaštiťuje spolek Omnium, pečující o sakrální památky, a společnost Matana, jež spravuje hřbitovy pražské židovské obce.

"Naším cílem je systematické vyhledávání ztracených náhrobků, registrace informací o jejich výskytu, konzultace a překládání nápisů s odbornými partnery a hledání původního umístění náhrobků," uvádí Jakub Děd ze spolku Omnium.

Prostějovský deník pomohl

Iniciativa má celostátní ambice a naději na úspěch posiluje "pilotní projekt", se kterým začaly židovské organizace s místním muzeem před třemi roky v Prostějově. "Z necelých dvou tisíc náhrobních kamenů, které zmizely z tamního hřbitova během nacistické okupace, jsme dodnes vypátrali několik desítek téměř kompletních náhrobků nebo fragmentů s čitelnými nápisy," upřesňuje dosavadní výsledky spoluorganizátor prostějovské i celorepublikové kampaně a bývalý předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek. Podle něj přispěla k nálezům i mediální podpora Prostějovského deníku, který publikoval o iniciativě sérii článků.

"Vzbudilo to vlnu zájmu a lidé se nám začali sami hlásit, že o něčem ví. Setkali jsme se při tom s jednáním obdivuhodným i méně pochopitelným. Majitel zahrady, který měl po dědečkovi sklep z židovských náhrobků, nám to vše zdarma vrátil, a ještě pomáhal s kopáním. Jedné zvláštní rodině naopak nestačila nabídka na předláždění dvora z náhrobků, ale chtěli od nás navíc zaplatit, že kameny pro nás sedmdesát let schraňovali," přibližuje dílčí situace z Prostějovska Tomáš Jelínek. Ten věří, že nový projekt pomůže lépe zmapovat pohnutou a relativně málo známou historii židovských pohřebišť 20. století. Hlavním smyslem kampaně přitom není nákladné bádání, ale šíření osvěty a propojování informací.

Rašilov: Přestaňte mlčet!

"Někdo má třeba doma starý židovský náhrobek jako já a třeba si říká, že jej měl vrátit již dávno, a tak nyní o tom raději mlčí. Není třeba se bát udělat správnou věc. Chtěl bych jít příkladem a inspirovat takové lidi, aby mlčet přestali," uzavírá herec Saša Rašilov.

Pokud máte doma staré fotografie židovských hřbitovů nebo dokonce víte o nějakých zatoulaných náhrobcích, tak je nahrajte do kontaktního formuláře na webu bejtolam.cz nebo napište na info@omniumos.cz. Stačí udělat fotku mobilem a poslat pár řádků, třeba tak pomůžete vrátit drobné historické památky na své původní místo.