Koho mám volit, když…
…jsem příznivcem toho, aby se o penze staral výhradně stát. Tuto myšlenku prosazují všichni. V době ekonomického růstu děsivé schodky penzijního účtu (v roce 2013 -49,7 miliardy korun) zmizely. Otázka je, co se stane v budoucnu.

…si myslím, že by se penze měly změnit, včetně výhodnějšího spoření. Tuto tezi razí hlavně pravice. Například KDU-ČSL prosazuje zvýhodnění žen, které jsou dnes kvůli mateřství na pokraji chudoby.

Je to největší výdajová položka státního rozpočtu, ale do budoucna také největší problém.

Na penze, dávky či mateřskou se loni vybralo 415 miliard korun (viz tabulka). Z toho přímo na důchody se vybralo 372,9 miliardy a vydalo 389,2 miliardy, takže 16,3 miliardy bylo nutné vzít „jinde“. Takto systém funguje dlouhodobě, i když letos (po deseti letech) by se díky růstu hospodářství mohlo na penze konečně vybrat více a systém skončí v plusu až 6,6 miliardy korun. Lidé mají práci, vyšší mzdy a z nich je i vyšší objem odvodů.

Je to však udržitelné? Zatímco teď máme v důchodu čtvrtinu obyvatel, kolem roku 2050 by to mohla být skoro polovina.

Ilustrační foto
Panel Deníku: Pacienti v kraji využívají dvanáct nemocnic

Na 2,4 milionu starobních penzistů například loni „platilo“ odvody přes 5,17 milionu lidí – 4,49 milionu zaměstnanců a zhruba 677 400 živnostníků. Navíc firmy i zaměstnanci v Česku už teď platí jedny z nejvyšších procentuálních odvodů sociálního pojištění. Firmy platí dokonce druhou nejvyšší taxu (25 procent) v rámci 35 nejrozvinutějších zemí světa (OECD). Politici chtějí firmám po volbách ulevit, ale to jde proti matematice nynějšího systému – ten nutí stát pojistné maximálně vybírat. 

Ilustrační foto
Panel Deníku: Nejdelší tunel, proměna nádraží... A lepší vlaky?

Politické strany zásadní reformu penzí neplánují. Stávajícím penzistům navrhují zvýšení základní výměry penze. Pro představu: jedno procento základní části navíc  představuje deset miliard korun. Méně už politici hovoří o tom, jak by stát mohl ještě dále podpořit spoření na penze. Většina stran se ale hlásí k myšlence, že by se mohla posílat nějaká část odvodů přímo vlastním rodičům v penzi.

Co politici chystají s penzemi?Zdroj: DENÍK

MĚLA BY EXISTOVAT MOŽNOST POSÍLAT ČÁST SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ PŘÍMO NA DŮCHOD SVÝM RODIČŮM? 
Sobotkova vláda zbourala Nečasovu reformu penzí v květnu 2015. Druhý pilíř důchodů, kam bylo možné si posílat tři procenta svých odvodů (odvodů zaměstnavatele) a k tomu dvě procenta z vlastní hrubé mzdy, skončil s rokem 2016.

Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL svolala svoji penzijní komisi, která se měla budoucností zabývat. V závěrečné zprávě ale členové komise konstatovali, že „model důchodové komise, kterou tvořili politici, experti, odboráři i zástupci různých organizací, nebyl při hledání podoby důchodové reformy příliš úspěšný“. Politici měli různý pohled na řešení penzí. Nejviditelnějším úspěchem komise je zastropování věku odchodu do penze na 65 letech s tím, že se  tento strop jednou za pět let bude přepočítávat.   


Pokud by se příští vláda rozhodla zavést nějakou reformu, panelisté Deníku by uvítali přímou podporu vlastních rodičů-penzistů (formou odvodu ze sociálního pojistného). Pro takovou možnost hlasovalo 77 procent respondentů. Proti je naopak 23 procent panelistů. Na tuto otázku odpovídalo 591 lidí.

Anketa k důchodůmZdroj: DENÍK