Dokonce celé tři čtvrtiny pak zaujímají negativní postoj k případnému příchodu uprchlíků. „Pražané ho nejčastěji odůvodňují tím, že stát by se měl nejdříve postarat o své vlastní občany. Třetina dotázaných pak shodně tvrdí, že se obává nárůstu kriminality, islámu jako náboženství a možného zneužití sociálního systému," upozorňuje dokument.

Největší obavy ze zmiňovaného fenoménu pociťují lidé žijící především na sídlištních perifériích. Jde pak typicky o muže starší padesáti let. Naopak lidé mladší třiceti let a ženy jsou o poznání tolerantnější.

Jana Štosková z magistrátního oddělení prevence kriminality na jednání zastupitelského výboru pro národnostní menšiny ve věci sdělila, že analýza velmi pravděpodobně odráží reálné pocity obyvatel metropole.

Nejčastější argumenty

Terorismus, strach z infiltrace příslušníků takzvaného Islámského státu i ze samotného islámu, z nárůstu kriminality, z nemocí, z kulturní odlišnosti nebo z nebezpečí masového zneužití sociálního systému.

Toto jsou nejčastější argumenty obyvatel Prahy, kterými vysvětlují svůj negativní postoj k migraci a zvláště pak k možnému příchodu samotných migrantů na naše území. Nejčastěji ovšem zaznívalo: „stát by se měl nejprve postarat o své vlastní občany."

Analýza pocitu bezpečí zpracovaná nedávno společností Ipsos pro potřeby pražského magistrátu upřesňuje, že teoretický příchod uprchlíků by velmi vadil až pětačtyřiceti procentům z reprezentativního vzorku tisíce dotazovaných. Spíše by vadil osmadvaceti procentům. Tedy třiasedmdesát procent respondentů takovou eventualitu odmítá.

„Je to nepatrně méně v porovnání s celostátními hodnotami odhalenými v šetření Eurobarometr," zní jeden ze závěrů analýzy. Pražané jsou tak o něco málo tolerantnější, než obyvatelé jiných koutů republiky.

Průřezová analýza

Problematika migrace dle zjištění společnosti Ipsos v negativním smyslu nejvíce doléhá na obyvatele sídlištních periférií. Konkrétně jde o Černý Most, Prosek, Letňany, nebo Jižní Město. Naopak nejméně jsou obavy patrné mezi lidmi žijícími v Holešovicích, v Praze 1, 2 nebo 6.

Typickým „odmítačem" příchodu migrantů je muž nad padesát let žijící právě na okraji města. Pražanům do třiceti let věku možný příchod migrantů zásadně vadí z devětatřiceti procent.

„Analýza se zabývá subjektivními pocity bezpečí občanů a doplňuje celkový pohled, kdy jsou k dispozici statistická data a další šetření i údaje. Jedná se o průřezovou analýzu, která může naznačit některé jevy a vývoj v dané oblasti," vysvětlila Jana Štosková z magistrátního oddělení prevence kriminality při projednávání materiálu v zastupitelském výboru pro národnostní menšiny.

Podle bleskové ankety Pražského deníku se postoj některých Pražanů zásadně proměnil po teroristických útocích v Paříži a Bruselu a také v souvislosti s „kauzou Klinika". Některým osloveným vadí, že zde, v žižkovském bezprahovém centru Klinika údajně „aktivisté nabízejí bezplatné služby pro ilegální migranty."

Negativní propaganda

„Strach z uprchlíků v případě České republiky nebo Slovenska vyvolávají hlavně média. Především ta bulvární a také takzvaná nezávislá, šířící negativní, zpravidla lživou propagandu. Kdybyste se zeptali na to, zda se některý z oslovených respondentů někdy v životě osobně setkal s nějakým uprchlíkem, jistě by vám odpověděl, že ne," míní politolog Jozef Lenč.

Podle jeho názoru jsou pro českou, případně slovenskou společnost aktuálně mnohem nebezpečnější populisté zneužívající migrační vlnu pro svou politickou kampaň, nežli uprchlíci samotní.

„Praha je v tomto ohledu o něco odolnější než zbytek republiky. Přece jen zde strach z cizinců není tak zjevný, protože se zde lidé s cizinci celkem běžně potkávají. Ale co není, může být. Všimněme si stále častějších protimigrantských demonstrací konaných právě v Praze," doplnil politolog Petr Černý.

Problematika „kauzy Klinika" může souviset také s dalším fenoménem, na který analýza poukázala. Totiž že pražané mají poměrně zásadní obavy z otvírání podobných bezprahových nebo nízkoprahových center poblíž jejich vlastního bydliště. Jedná se však především o centra, nabízející pomocnou ruku drogově závislým.

Obávané fenomény

A pravě drogy a strach z narkomanů ve zmiňovaném dokumentu vyčnívá nad všechny ostatní problémy, které Pražany trápí. Následuje vandalismus, pouliční kriminalita, bezdomovectví, agresivita lidí, kriminalita v MHD a alkoholismus. Migranti jsou v žebříčku obávaných fenoménů až na na osmé příčce.

Terorismu se bojí dvaačtyřicet procent, rasismu pak šestatřicet procent dotázaných. Pražanům stále méně vadí vietnamská menšina. Ta je dle zveřejněných údajů dokonce více tolerována, nežli „party teenagerů", neboli náctiletých.

O něco lépe, než v průzkumech z předchozích let Pražané hodnotí také ruskojazyčnou menšinu, Ukrajince či lidi původem z bývalé Jugoslávie. Poměrně špatně jsou na tom stále Romové, respektive jejich vnímání v souvislosti s pocitem bezpečí.

Proč Pražané odmítají případný příchod migrantů?„Stát by se měl nejprve řádně postarat o své vlastní občany." Tento důvod uvedlo 43 procent z reprezentativního vzorku tisíce respondentů.

„Strach z nárůstu kriminality." Tento důvod uvedlo 33 procent dotázaných.

„Strach z islámu jako náboženství". Pociťuje ho rovněž 33 procent dotázaných.

Případné „zneužívání sociálního systému" vadí 32 procentům dotázaných.

28 procent dotázaných si příchod migrantů spojuje s možnou „infiltrací příslušníků takzvaného Islámského státu."

„Strachem z terorismu" odůvodňuje svůj odmítavý postoj k příchodu migrantu 27 procent dotázaných.

25 procent respondentů se bojí nemocí, 21 procent kulturních odlišností a stejné procento pak obtížné integrace migrantů.

Čtěte také: Plány k uprchlíkům radnice nemají, výjimkou je Praha 1