Obě mostecké věže se dočkají úprav v další fázi oprav Karlova mostu, během níž se bude od roku 2010 dalších osm až deset let opravovat kamenný plášť historické památky. Podle dobře informovaného zdroje z magistrátu vedení Prahy diskutuje o možnosti nechat vyčistit Staroměstskou i Malostranskou mosteckou věž.
Realizace do pěti let
Tento postoj nebyl doposud prezentován, ale na přímý dotaz Deníku ho přiznal šéf památkového odboru pražské radnice Jan Kněžínek. „Uvažujeme o tom už dlouho. Myslím, že by se to tak do pěti let mohlo podařit zrealizovat,“ uvedl. Obě věže by se tak staly světlejšími.
Národní památkový ústav tyto úvahy podporuje. „Věže na sobě mají spoustu špíny a sazí. Ačkoli v dnešním pražském prostředí už není tolik agresivních oxidů síry z průmyslu jako v minulosti, stále hodně škodí výfukové zplodiny,“ řekl náměstek generálního ředitele Josef Štulc.
Čištění laserem je nejdražší
Na povrchu věží se tak začínají tvořit krusty a hrozí jejich odpadnutí. Pod touto nepropustnou vrstvou sazí nemůže kámen dýchat a drolí se. Ačkoli se ještě neví, kdy oprava začne, už nyní památkáři slibují, že nedovolí žádné nešetrné čištění věží.
„Nesmí to být například tlakové stříkání, které by památku poničilo. Jako ideální vidím trpělivé, klidně několikatýdenní ruční smáčení a čištění dřevěnými špachtlemi,“ pokračoval Štulc. Krustu potom lze nějakým měkkým nástrojem stáhnout dolů. Nejefektivnější, ale také nejdražší je dělat to laserem.
Věže díky čištění zesvětlejí, ale zatím není jasné, jak moc. Proto chtějí památkáři i magistrát až po dokončení těchto úprav rozhodnout o ztmavení replik soch, které se objevily na šedé fasádě Staroměstské mostecké věže před dvěma lety a svou světlou barvou jsou příliš kontrastní, a vyvolávají tak u některých Pražanů i turistů odmítavé reakce.
Sochy ztmavnou až podle věží
„Sochám se dá patina podle tónu věže. Byl by nesmysl ji provádět nyní, když nevíme, jaký odstín bude nakonec věž mít,“ vysvětlil Kněžínek. Pokud by k patinaci nedošlo, trvalo by podle odborníků dalších padesát let, než by sochy ztmavly, protože jsou vyrobeny z kvalitního hořického pískovce. „Jsem zastáncem optické neutralizace. Měli bychom pomoci přírodě. Patinace nemá vliv na stav kamene,“ dodal památkář Štulc.
Obdobná úprava se na Karlově mostě provádí už nyní. Kameny se „špiní“ pigmentem rozpuštěným v lihovém roztoku, takže ztmavnou. „Takto by se zachovaly i bez naší pomoci, ale změny odstínu by se dočkaly až další generace,“ vysvětlil Pavel Kameník ze společnosti SMP CZ, která most opravuje.
Z poslední rekonstrukce chybí pořádná dokumentace
Generální oprava Karlova mostu z let 1965 až 1978 se s tou současnou nedá srovnávat. Rozdíl je nejen v používaných technologiích, které prošly během několika desítek let svým vývojem, ale také v zdokumentování postupu celého projektu.
Pokud by se tento krok měl známkovat jako ve škole, poslední oprava by asi propadla. „Nebyla provedena příliš pořádně, o čemž svědčí mimo jiné fakt, že existuje jen několik základních stavebních výkresů,“ řekl Deníku Daut Kara ze společnosti Mott Mac-Donald, která má nad rekonstrukcí památky technický dozor.
Digitální databanka kamenů
Zatímco autoři čtyřicet let staré rekonstrukce si s dokumentací hlavu příliš nelámali, dnešní kameníci mají jiný přístup a chtějí, aby v budoucnu bylo při dalších opravách z čeho čerpat. Vytváří se tak rozsáhlá digitální databanka všech přibližně šedesáti tisíc kamenů z mostu. „Každý kámen má přidělené číslo a v dokumentaci se u něj objeví dalších čtrnáct údajů, mezi něž patří například původ kamene, jeho poškození, rozměry nebo stáří, pokud se ovšem dá určit,“ vysvětlil Zdeněk Batal ze společnosti SMP CZ, která současnou rekonstrukci provádí.
Ke každému kameni se v databance přiřadí jeho fotografie, takže bude dobře vidět stupeň jeho poškození. Součástí digitálního dokumentačního materiálu se stane i prostorový model mostu. Ten půjde zmenšovat i zvětšovat. V modelu se bude možné dostat na každý kámen.
Pověst o přidávání vajíček do malty není pravdivá
Jsem na tuhle práci hrdý a o to více mne mrzí, když ji někdo zlehčuje a podezírá nás z toho, že most ničíme, říká stavbyvedoucí Zdeněk Batal.
Kolik měníte při probíhající rekonstrukci Karlova mostu kamenů?
Z parapetu, ve kterém je celkem přibližně šest tisíc kamenů, se zatím opravily kameny na pěti mostních polích a byla vyměněna přibližně jedna polovina kamenů. Počet měněných kamenů souhlasí s předpokládaným počtem. Ovlivnila ho především skutečnost, že celou řadu kamenů schovaných z jedné strany pod vozovkou bylo nutno vyměnit pro jejich značné porušení.
Jaké vaše návrhy zlepšení se dostaly do projektu opravy?
Odvodnění na malostranské straně. Původně mělo být odvodnění povrchu izolace vedeno ve značné hloubce, ale průzkum nalezl v těchto místech historické zdi, tak jsem navrhl vsakovací jímku se dnem na úrovni Vltavy, což je elegantní jednoduché řešení.
Řešil jsem i podobu nových litinových odvodňovačů zaústěných do stávajících chrličů. Nelze zapomenout na mříže v odvodňovačích, kde jsem s kolegy navrhl protiskluzovou úpravu a v rámci bezpečnosti i menší otvory.
Kdybyste měl postavit Karlův most v této podobě, co byste udělal jinak?
Více bych se věnoval zakládání mostu. Mostní pilíře bych nezakládal plošně, poněvadž mohou být ohroženy podemíláním vodními víry, ale zvolil bych hlubinné založení do břidlicové vrstvy pod pískem. Tím by nehrozilo podemílání.
Je pravdivá pověst, že původní stavitelé přidávali do materiálu vajíčka pro zpevnění?
Určitě není. Vznik této oblíbené pověsti si vykládám tím, že při výstavbě dostávali dělníci jako mzdu naturálie, mezi něž patřily i potraviny včetně vajíček.
Čím by pomohla vajíčka?
Je v nich bílkovina, takže spojovací materiál by se stal hladším. Ale v té době se používaly maltové písky, které měly přírodní organické příměsi, takže se to nemuselo nijak modifikovat. Dnes už tyto příměsi nelze v materiálu najít, protože se během staletí rozpadly.
Napadlo vás někdy, že budete opravovat jeden z nejslavnějších mostů?
Ne. K této památce mám vřelý vztah, chodil jsem po ní už při cestách do školy. Na závěr mé dlouholeté kariéry je pro mne oprava velká čest. Jsem na tuhle práci hrdý a o to více mne mrzí, když ji někdo zlehčuje a podezírá nás z toho, že most ničíme.