Zažímalová bude druhou ženou, která stane v čele největší vědecké instituce v zemi. Delegáti akademického sněmu její nominaci schválili loni v prosinci. Zažímalová byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.
Čtěte také: Zeman v úterý jmenuje Zažímalovou předsedkyní Akademie věd
Zeman je stoupencem užšího sepětí základního a aplikovaného výzkumu
Zeman při setkání na Hradě poznamenal, že se Zažímalová ujímá obří organizace, která zahrnuje 60 ústavů. „Z nich minimálně jeden, a to ústav profesora (Antonína) Holého, se zapsal do dějin světové vědy a jsem přesvědčen, že některé další ústavy jsou na pokraji téhož zápisu," poznamenal prezident.
Dodal, že nechce být soudcem mezi americkým modelem základního výzkumu a německým a ruským modelem. „Nechť oba dva tyto modely spolu soutěží," řekl. Zároveň poznamenal, že je stoupencem užšího sepětí základního a aplikovaného výzkumu. Podotkl, že aplikovaný výzkum se někdy „uzavírá do jakési věže ze slonoviny", ale že chápe, že potřebuje na své objevy čas.
Zažímalová je profesorkou UK
Zažímalová odpověděla, že si myslí, že Akademie věd ČR má mezi českými institucemi nejlepší předpoklady pro to, aby základní a aplikovaný výzkum rozumným způsobem spojovala. "Budu se snažit, abych vytvářela v rámci Akademie věd ty nejlepší podmínky, aby se to dělalo lépe. A aby Akademie věd dosahovala stále lepších výsledků a aby stále zůstala tou kultivovanou a respektovanou institucí, o které jsem přesvědčena, že je," řekla.
Zažímalová je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin, v Akademii věd ČR pracuje od začátku 80. let, konkrétně v Ústavu experimentální botaniky je od roku 1983, pět let ho i vedla. Věnuje se též hodnocení výzkumných týmů. Má dvě dospělé děti a je téměř 40 let vdaná.
