Obrovský rozmach zaznamenala potrubní pošta v posledních desetiletích v oblasti zdravotnictví. Hned několik pražských nemocnic disponuje rozsáhlými systémy potrubní pošty, které slouží k rychlé přepravě citlivých biologických vzorků. Brzy se k nim připojí nemocnice Na Bulovce, která se letos v létě chystá stavět hned dva systémy.

Podle mluvčího Bulovky Martina Šaleka je potrubní pošta pro přepravu laboratorních vzorků v podstatě ideální. „Šetří čas a je to bezpečná forma transportu," uvedl s tím, že je mnohem efektivnější, aby vzorky putovaly potrubím, než aby každý musel nosit lidský kurýr.

„Když se zrychlí proces, zpracuje se víc vzorků a výsledky se dříve dostanou k lékařům zpět, takže se udělá víc práce," doplnil. Dodal, že žádné nevýhody potrubní pošty ho nenapadají. Investice do nových systémů bude podle odhadu Šaleka kolem dvanácti milionů korun, definitivní částku však bude nemocnice znát až po vyhodnocení soutěže, kterou vypsala. Tři čtvrtiny peněz dodá ministerstvo zdravotnictví.

Na Bulovce tento způsob přepravy fungoval už v minulosti, nyní vzniknou dva nové systémy. První bude sloužit pro přepravu běžných vzorků, které budou putovat rychlostí 14,4 kilometru v hodině potrubím v celkové délce pěti kilometrů.

Přeprava citlivých cytostatik

Druhý, v Čechách zatím unikátní systém, bude sloužit k přepravě léků užívaných k léčbě onkologických onemocnění, takzvaných cytostatik. Ta jsou podle Šaleka mimořádně citlivá na otřes, jejich přeprava tak musí být co nejstabilnější a bez velkých výkyvů například v rychlosti.

Právě stabilita a předvídatelnost podmínek, za kterých se vzorky přepravují, je kromě rychlosti a úspory pracovní síly další velkou výhodou potrubní pošty. „Když probíhá přeprava ručně, ovlivňují ji faktory jako doba, teplota, otřesy a další činitelé. U potrubní pošty jsou tyto faktory předem jasně dány a validovány," řekl k tomu René Mydlarčík, jednatel společnosti Profiterm Protech, která je jedním z největších dodavatelů systémů potrubní pošty u nás.

Nemocnice mají o tento způsob přepravy vzorků podle Mydlarčíka velký zájem. „Systémy v nemocnicích realizujeme už od začátku devadesátých let. V republice máme kolem třiceti pěti nemocnic, v Praze například Motol, Vše obecnou fakultní nemocnici, IKEM a další," uvedl. Nemocnice navíc podle něj systémy postupně rozšiřují.

Nevýhody jsou minimální

Zdravotnická zařízení si systémy potrubní pošty vesměs pochvalují. „Systém potrubní pošty v současné době přepravuje až čtyři tisíce zásilek denně a tím značně šetří služby sanitářů, kteří by tyto zásilky museli roznést," uvedla k tomu mluvčí Fakultní nemocnice v Motole Pavlína Danková.

Právě Motol disponuje největším systémem potrubní pošty ve střední Evropě, který v současnosti dosahuje délky osmnácti kilometrů a neustále se rozšiřuje.

Vzorky létají potrubím také v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), a to od roku 1996. „Potrubní pošta je v ÚVN nepostradatelným pomocníkem v oblasti transportu. Šetří lidský potenciál, čas, zajišťuje bezpečnost transportu, jsou sledovatelné trasy zásilek, známe a částečně umíme korigovat vnější vlivy, které by mohly při transportu obsah zásilky i znehodnotit," řekla mluvčí ÚVN Jitka Zinke. Tamní systém v délce několika kilometrů podle ní přepraví v průměru kolem tisíce zásilek denně.

Alternativní řešení při poruše

Jedinou nevýhodou může podle Zinke být fakt, že jako veškerá technika se i potrubní pošta může občas porouchat. Nemocnice je však připravena i na výpadky. „Máme zajištěna alternativní řešení, například transportní tým, který je na časově omezenou dobu schopen systém v případě potřeby nahradit," vysvětlila Zinke.

Za drobnou nevýhodu lze podle mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny Veroniky Velcové považovat fakt, že systémy bývají vyrobeny z plastů. „To při rychlých transportech vede k nabíjení statickou elektřinou, která způsobuje časté zanášení prachem i v tak čistém prostředí, jakým je nemocnice. Z toho důvodu systém musí procházet pravidelnou očistou," popsala Velková.

Jinak však provoz potrubní pošty podle ní žádné nevýhody nepřináší a naopak pomáhá doktorům zachraňovat životy například pacientů s akutní srdeční příhodou, u kterých hraje roli každá minuta a vzorky je potřeba analyzovat co nejrychleji.

Kromě nemocnic i banky či fabriky

Systémy potrubní pošty se nevyužívají pouze ve zdravotnictví, ale také například v průmyslových podnicích, supermarketech, logistických areálech nebo bankách.

„Ve zdravotnictví zájem je, v průmyslu také. Kde trend není, tak to je v bankách, tam potrubní poštu téměř úplně nahradila elektronická pošta," říká Josef Fučík, jednatel společnosti Pragohlas.

Podle mluvčí České národní banky Kateřiny Bartůškové se však i tam systém stále používá. „Potrubní poštu používáme zejména k zasílání účetních dokladů mezi jednotlivými pracovišti banky umístěnými i v různých patrech budovy," uvedla.

Systém potrubní pošty je podle ní v pražském sídle ČNB v provozu už 15 let, ale stále si uchovává výhody oproti například elektronické poště.

Pražský unikát

Potrubní pošta je poměrně stará technologie, která zaznamenala největší rozmach ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století. Hlavní město disponuje světovým unikátem – posledním zachovaným městským systémem potrubní pošty na světě. Systém o celkové délce asi 55 kilometrů vyřadily z provozu povodně z roku 2002.

Pražský systém koupil od firmy Telefónica O2 v roce 2011 podnikatel a počítačový odborník Zdeněk Dražil. „Potrubní poštu jsem viděl v devadesátých letech a zaujala mě jako dokonalé technické zařízení, využívající jednoduché fyzikální zákony k přenášení pouzder na velkou vzdálenost,“ říká Dražil. Jeho cílem je potrubí revitalizovat jako technickou památku.

„Pražská potrubní pošta je poslední památkou tohoto typu na světě s historií 128 let od svého založení. Bylo by velice smutné, kdyby skončila jako ostatní potrubní pošty,“ říká s tím, že na opravu systému by potřeboval podporu ze strany magistrátu a první městské části, o které jedná. „Zajímavé je, že máme nabídky ze zahraničí, abychom potrubní poštu prodali, rozebrali a sestavili v jiném městě,“ doplnil.

Jeho plány s poštou nejsou komerční, měla by podle něj sloužit jako technická památka pro návštěvníky a k edukativním účelům. Na systému se podle něj dají dobře vysvětlovat fyzikální zákony. Oprava by navíc Praze zajistila světový unikát. „Románské, gotické i renesanční památky jsou na celém světě, potrubní poštu má pouze Praha,“ zakončil Dražil.

Čtěte také: Potrubní pošta v Nemocnici na Bulovce v Praze bude v Česku unikát