„Poslední údaje jsou za leden letošního roku, kdy doprava meziročně v Praze poklesla o tři procenta," uvedl Tomáš Mrázek, mluvčí Technické správy komunikací, jež je příspěvkovou organizací magistrátu.

„Údaje, které byly prezentovány, jsou víceméně daty za celý loňský rok, protože pro účely informací off-line používáme ročního průměru a posuzujeme vývoj dopravy v jednotlivých letech," objasnil Deníku první náměstek ředitele TSK Ladislav Pivec.

Z těchto údajů je podle něj zřejmé, že doprava v Praze od roku 1990 strmě stoupala, a to až do roku 2010. „A za rok 2011 tu poprvé máme mírný pokles to jsou ta zmíněná tři procenta. Je to tedy číslo z ledna 2011, ale týká se srovnání údajů za rok 2011 vůči roku 2010. O tom, zda je to signifikantní, budeme vědět zase až za rok, až budeme moci srovnat rok 2012 s předchozím rokem. Osobně si myslím, že nějaké snížení tam je, protože o tom již vypovídá pokles prodeje pohonných hmot, který byl meziročně také zaznamenán," dodal Pivec.

Podle statistik klesla za pět let spotřeba benzinu v České republice o 15 procent. Zčásti se tak jistě stalo díky úspornějším autům a také kvůli většímu prodeji vozů s naftovými motory, ale část poklesu určitě mají na svědomí vyšší ceny benzinu a také celkové zdražování zboží a služeb.

Ekonomickým potížím naproti tomu neodpovídá průměrná obsazenost osobních aut v Praze, která činí 1,3 osoby. „Dokazují to dlouhodobé průzkumy v metropoli a to číslo odpovídá průměrnému pracovnímu dnu," podotkl Ladislav Pivec.

Kompletní data o provozu na pražských komunikacích v loňském roce budou k dispozici v ročence TSK, jež vyjde v polovině května.

První náměstek ředitele Technické správy komunikací Ing. Ladislav Pivec řekl Pražskému deníku:

Nový systém rozpozná vznik kolon i nehod

Technická správa komunikací (TSK) kromě jiného sbírá data o pohybu vozidel po Praze. O tom, jak se data získávají a čemu slouží, jsme hovořili s Ladislavem Pivcem, prvním náměstkem ředitele TSK.

Proč se vlastně monitoruje doprava v Praze, k čemu se dají získaná data využít?

Prvním důvodem je řízení dopravy na silniční síti, to je především světelná signalizace. Jde o přizpůsobování řízení dopravy aktuální dopravní poptávce. Jinak řečeno o sběr dat pro on-line řízení silničního provozu. Druhým důvodem je monitorování stavu z hlediska následného poskytování těchto dopravních informací veřejnosti, a to cestou sdělovacích prostředků, internetu atd. Třetím důvodem je sběr dat pro dopravní plánování, abychom věděli, jak se doprava vyvíjí a uměli ji prognózovat, analyzovat dopady investičních akcí.

Jak a kde to monitorování dopravy probíhá, která místa jsou pro vás typově zajímavá?

První způsob měření je osvědčený manuální dopravní průzkum, který většinou dělají studenti a důchodci. Nutno říci, že to dělají s velkým nasazením a precizně a to sčítání je přesné. Potom se zjišťují data automaticky z technologických zařízení, jež jsou k dispozici na pozemních komunikacích. Velkou skupinu tvoří detektory, jež jsou připojeny na řadiče světelné signalizace. Každá křižovatka je dnes vybavena desítkami detektorů, jež snímají provoz ve všech směrech, a to jak aut, tak prostředků MHD.

Jakou „fyzickou" podobu mají ty detektory?

Buď jde o smyčkový detektor nebo videodetektor. U toho smyčkového jde o malý obdélník vyříznutý v asfaltu před stop čarou a od něj vede kablík někam stranou. U videodetektorů jde o malou kameru, jež je připevněna na výložníku světelné signalizace. Hlavní úkol těchto detektorů je sběr dat pro lokální dynamiku, pro lokální řízení dopravy. Ale samozřejmě jsou data k dispozici i pro ústřednu.

A třetí skupina detektorů?

Jde o detektory postavené mimo křižovatky na volných komunikacích, většinou opět o videodetektory. Jejich úkolem je poskytovat informace o hustotě, intenzitě a rychlosti dopravy. Říkáme jim strategické dopravní detektory, je jich dohromady kolem 150 na celém území města a doplňují síť detektorů na řadičích světelné signalizace.

Většinou jsou asi na výpadovkách či hlavních tazích?

Nejen tam, ale všude, kde bylo potřeba zahustit síť detektorů z řízených křižovatek, jichž je v Praze asi 600. Samozřejmě, že především na radiálách. Specifikou zde je, že někde se měří provoz jen v jednom směru, někde v obou. Data získáváme ale i z jiných zdrojů, například z toho řidiči ne příliš oblíbeného systému měření úsekové rychlosti. Zcela novým zdrojem sběru dat by měl být tzv. systém plovoucích vozidel. V praxi to znamená, že po městě se pohybuje mnoho vozidel, která jsou vybavena různými technologiemi na základě GPS (navigací) nebo GSM (mobilních telefonů) a operátoři těchto systémů vědí o pohybu těch vozidel. Je-li těch vozidel hodně, jsou operátoři schopni odvodit aktuální zátěž na jednotlivých komunikacích, a to nejen města, ale i republiky či celé Evropy.

Čí jsou ta vozidla?

Jde o flotily vozidel velkých organizací, jejichž využití si operátor najme. Může jít například o vozidla pošty, nebo jiného podniku. Z toho, jak rychle se ta vozidla pohybují, lze potom odvozovat tzv. zátěžové mapy, jež nabízí například Google. Pro území České republiky ovšem ta flotila musí mít aspoň tisíce vozidel.

Jak fungují tzv. zelené vlny?

Především musí být k dispozici řízení vyšší než jen lokální, tedy skupinové nebo oblastní, které umožní, aby křižovatky za sebou byly v koordinaci a aby se zelené rozsvěcovaly o příslušný počet sekund dříve, než na další křižovatce.

Jak je to s preferencí MHD?

Program preference MHD dává přednost většímu množství přepravovaných osob. Čili když se blíží ke křižovatce tramvaj, tak jí program světelné signalizace dá přednost, čímž samozřejmě ovlivní tu zmíněnou zelenou vlnu. Mohou ji ovlivnit i chodci na řízených přechodech, kteří tam také nemohou čekat dlouho.

V létě má být v určitém úseku zúžena magistrála v centru města. Pro to jistě chystáte také nějaká měření?

Zatím se to opatření pouze připravuje. Až se zvolí nějaká varianta, tak se budou moci připravit nějaká měření. K dnešnímu dni zatím nevím, že by byla jasná nějaká varianta, odkud a kam to bude a v jakém rozsahu. Pracuje se na tom, protože je to závažný zásah do chodu dopravy ve městě. Až budeme vědět přesně zadání, tak se podle toho připravíme nebudeme asi potřebovat nová zařízení a zřejmě budeme moci využít zmíněné plovoucí flotily vozů.

Při sledování běžného provozu registrujete jen počty, nebo se rozlišují osobní a nákladní vozy, autobusy atd.?

Vždy se dělá skladba dopravního proudu. V nejjednodušším případě se rozlišují osobní a nákladní auta, ve složitějším případě se registrují zvlášť osobní auta, dodávky, lehké a těžké nákladní vozy, s přívěsem nebo návěsem atd. Automat to pozná například u té smyčky jde o vzdálenost náprav, u těch videodetektorů se automat řídí obrysy vozidla. Tyto automaty například fungují na Spořilovské, takže máme přehled o tom, kdo tam jezdí.

Jaké máte plány v oblasti monitorování provozu, chystáte nějaké novinky?

Mimo jiné začínáme budovat systém s využitím velkoplošných tabulí. Ty dosavadní nám moc nefungují kvůli stáří, a proto začne v nejbližších dnech stavba nových, větších, z nichž část bude i plnobarevná. Budou rozmístěny na asi padesáti místech po Praze a bude to jeden z výstupů informací z dopravně informačního centra (Na Bojišti). K řidičům se tak dostanou i informace, jež nám poskytují automatické videodetektory, jež jsou schopny rozpoznat vznik kolony, dopravní nehody atd. Nové systémy tak pomáhají dispečerům, jež nemohou sledovat naráz stovky kamer.