„Nikdo z nás nemá úplně radost z toho, že má ulice název po rozporuplném Koněvovi,“ řekl starosta městské části Jiří Ptáček (TOP 09) pro Hospodářské noviny, které toto téma jako první otevřely v mediálním prostoru.

Redakce Pražského deníku však také měla informace o dopise adresovaném zastupitelům Prahy 3. V něm lidé žijící a pracující na Žižkově žádají politiky a úředníky, aby vypracovali materiál podrobně popisující historickou úlohu maršála Koněva.

Rudá armáda pod vedením sovětského důstojníka sice na konci druhé světové války osvobodila Prahu a část Čech, ale v padesátých letech se Koněv jakožto vrchní velitel ozbrojených sil Varšavské smlouvy podílel na krvavém potlačení maďarského povstání, kterou Sovětský svaz označil za kontrarevoluci.

„Směrť špionam“ neboli smrt špionům

O nějakých deset let později - na jaře 1968 - podle kritiků „osobně zaštítil zpravodajský průzkum před srpnovým vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“ Někteří historici však jeho takto významnou roli před okupací zpochybňují.

Mezitím se ještě I. S. Koněv zúčastnil řešení takzvané druhé berlínské krize, která vyvrcholila v roce 1961 výstavbou Berlínské zdi mezi západní a východní částí současného hlavního města Německa.

Piráti z Prahy 6, kde na náměstí Interbrigády stojí maršálova socha, zase přidávají Koněvovu odpovědnost za únos československých občanů (původem ruských, běloruských či ukrajinských uprchlíků před krutým stalinským režimem) do gulagů, kterou v květnu 1945 organizovala sovětská tajná policie NKVD a její speciální jednotky Směrš (název je spojení slov „směrť špionam“ neboli smrt špionům).

„Lidé dnes pořádně nevědí, co všechno Koněv dělal. S jeho historickým počínáním bychom se měli seznámit,“ popsal pro Aktuálně.cz Filip Stome, jeden ze signatářů dopisu.

Ulice by se mohla jmenovat po prvním starostovi

„Díky odkrývání archivů se dozvídáme, že 'osvoboditel' byl docela lump,“ dodává Stome, jehož předci žili v oblasti třetí pražské městské části už od roku 1800. O 65 let později patřili k zakladatelům Žižkova. Do rodiny se přiženil první starosta Karel Hartig.

Podle nynějšího starosty Ptáčka by právě po jeho dávném předchůdci mohla být přejmenována Koněvova ulice, která byla kdysi Vídeňská, pak Poděbradova, mezi lety 1939 až 1945 Brněnská a v poválečném roce opět Poděbradova.

„Zjevně je to téma, které hodně lidí rozděluje,“ všiml si Ptáček poté, co se rozjela velká facebooková debata. „Požadovaný materiál vypracovat necháme, ale debata o případném přejmenování nás všechny teprve čeká,“ dodal starosta Prahy 3.

Podle informací Pražského deníku by se novému názvu Koněvovy ulice (ve hře je ještě prodloužení Husitské až na Jarov) nebránili ani další členové radniční koalice a s určitými výhradami by souhlasila i opozice v čele s ODS.

Změna občanky by byl velký problém

Velkým problémem, na který upozorňují diskutující na sociálních sítích, by byla změna občanek a dalších dokladů více než tisícovky obyvatel s trvalým bydlištěm na jedné z hlavních tříd Prahy 3. Na „Koněvce“, jak se ulici mezi místními říká, navíc sídlí mnoho obchodů, hospod či barů a dalších provozoven, kterým by rovněž vznikla administrativní zátěž.

„Mělo se to udělat už po revoluci, nechal být to být, řeší se kraviny,“ zní častý argument odpůrců snahy Stomeho a spol., navíc by mohl nový název žižkovské ulice způsobit potíže v dopravě.

„Druhá strana“ upozorňuje rovněž na kontroverzní úlohu husité v čele s Janem Žižkou, po němž je pojmenovaná celá oblíbená pražská čtvrť. Žižkou vedené tažení z Tábora ku Praze, které skončilo v roce 1420 bitvou na Vítkově, si vyžádalo podle některých pramenů třicet tisíc obětí. O rok později se dostal k moci radikální kněz Jan Želivský, jehož odkaz dodnes připomíná další významná ulice i stanice metra v Praze 3.