Expozici připravil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s knihovnou. Autorem je frankfurtský historik Gerd Koenen, který chtěl v souvislosti s loňským 100. výročím bolševické revoluce v Rusku ukázat dějiny komunismu od jeho sovětských počátků až po současnou podobu, kterou má například v Číně.

Národní technická knihovna si připomíná páté výročí
Národní technická knihovna si připomíná páté výročí

Příběh komunismu 

Organizátor výstavy Ondřej Matějka z ÚSTR už dříve ČTK řekl, že Koenen byl původně levicovým aktivistou v Západním Německu, později se stal ke komunismu velmi kritickým a začala ho zajímat otázka, čím komunismus byl a mnohde stále je tak působivý. Materiály, které shromáždil, vyprávějí příběh komunismu od jeho kořenů.

Ukazují i jeho pronikání do Asie, kde sehrál jinou roli než v Evropě. "V Rusku a v Číně poskytl základ pro záchranu starých říší, které se rozpadly a podařilo se je díky komunismu dát znovu dohromady," uvedl organizátor.

Symbolickým zamknutím brány pražského Klementina ředitelem Martinem Svobodou (na snímku) bylo 31. července dokončeno stěhování Národní (bývalé Státní) technické knihovny do nové budovy v Praze – Dejvicích.
Technická knihovna opustila Klementinum. Poslední stěhovací vůz vyrazil směr Dejvice

Příklady zemí 

Vystavené snímky a dokumenty podávají historii komunismu z celosvětového hlediska, nejen s ohledem na české nebo evropské dějiny. Evropskou historii komunismu expozice představuje na příkladech z více zemí, vedle Československa a Německa jsou to také Polsko či Maďarsko. V jednom z komentářů k výstavě se návštěvníci mimo jiné dočtou, že "komunismus byl jediné hnutí moderních dějin, které zabilo více svých vůdců, funkcionářů a přívrženců než jeho nepřátelé".
Lidé si mohou výstavu před technickou knihovnou prohlédnout do 7. února.

Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.cz vystoupil 24. února na Staroměstském náměstí v Praze na shromáždění k 69. výročí komunistického puče.
Komunismus je ostuda lidstva, znělo na Staroměstském náměstí