Mezi obyvateli Prahy byl bývalý monarcha oblíbený a naprosto se k němu hodilo přízvisko Dobrotivý, které si pro svou povahu vysloužil už za života ve Vídni.

Vrozená epilepsie 

Po jeho smrti však – i kvůli Ferdinandovu vrozenému postižení – toto přízvisko získalo spíše pejorativní nádech a bývalý císař a král byl často neprávem líčen jako slabomyslný jedinec. Historky o jeho nedostatečném intelektu pramenily nejspíše z toho, že se narodil s vrozenou epilepsií a nepřirozeně velkou hlavou.

Až do devíti let mu u vídeňského dvora nedopřáli vzdělání a zdálo se, že nikdy nenastoupí na trůn. Nakonec ale získal Ferdinand obstojné znalosti, a to i díky péči své nevlastní matky Marie Ludoviky.

Hovořil až pěti jazyky 

Například hovořil pěti jazyky včetně češtiny, zajímal se o techniku i pokroky v zemědělství. Za jeho panování se Rakousko začalo pomalu modernizovat, rozrůstala se například železniční síť. Od reálného vládnutí byl ale císař a král držen dál, moc držel zejména kancléř Metternich.

Tváří v tvář revoluci roku 1848, která kancléře svrhla, ovšem byla potřeba silnější ruka než Ferdinandova, a tak na rakouský trůn zamířil František Josef I. Ten se ovšem – na rozdíl od svého strýce – českým králem přes opakované sliby korunovat nedal.

Život v ústraní 

Ferdinand Dobrotivý pak strávil zbytek života v Čechách, kromě Prahy pobýval na panstvích v Ploskovicích a Zákupech. A když 29. července 1875 ve věku 82 let zemřel, rozezněly se na znamení smutku zvony všech pražských kostelů.

Čtěte také: Ve svatovítské katedrále byla rekonstrukce korunovace Karla IV.