Pozemky na kopci Manda nad Ondřejovem zakoupil mecenáš astronomie Josef Jan Frič už v roce 1898. Vrcholek bylo ale potřeba nejdříve odlesnit a upravit. Frič v té době spolupracoval s dlouholetým předsedou České astronomické společnosti Františkem Nušlem.

Zrození Ondřejovské hvězdárny 

Frič a Nušl společně vyvíjeli cirkumzenitál, originální přístroj pro přesná měření průchodu hvězd místním poledníkem. Vybudovali také prozatímní pozorovatelnu na úpatí Mandy. Byla to dřevěná ohrada, ve které byly postaveny betonové sloupky na umístění přístrojů a dřevěná bouda na jejich uskladnění.

close  Historický snímek proměřování polohy observatoře v Ondřejově. Autor: Astronomický ústav AV ČRHistorický snímek proměřování polohy observatoře v Ondřejově info Zdroj: Astronomický ústav AV ČR zoom_in

Přesto měla honosný název „Observatoř U zelené žáby". V roce 1906 se observatoř přestěhovala na vrcholek kopce Mandy. Frič pak hvězdárnu v říjnu 1928 daroval státu.

Nyní je Ondřejovská hvězdárna hlavní observatoří Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který zde také sídlí. V roce 1967 byl na observatoři instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, který je dosud největším dalekohledem v Česku. Hvězdárna se mimo jiné zasloužila za objev řady asteroidů.

Čtěte také: Pražské planetárium od podzimu nabídne kvalitnější projekci