Většina si půjčuje pro sebe na svoje výdaje související s bydlením i běžným chodem domácnosti. Půjčují si také pro své blízké, děti či vnuky," vysvětlil Kalvoda.
Stoupá podle něj jak počet seniorů, kteří mají nařízené exekuce na důchod, tak počet lidí, kteří jdou do důchodu s předchozími dluhy. Vůbec nejčastěji ale lidé poradny neoslovují kvůli svým dluhům, ale kvůli dluhům manžela či manželky nebo dětí.
Jednou z obtížných situací, kterou senioři často s poradnami řeší, je také smrt partnera a následný výpadek příjmů. „U mnoha pražských seniorů je snaha udržet si stávající standard bydlení, proto se dále zadlužují," uvedl Kalvoda. Pomohly by podle něj levnější malometrážní byty. Starší lidé ale často nevědí, jak si sehnat nové bydlení nebo zajistit stěhování.
Přestože většina pražských seniorů pobírá důchod v podobné výši jako jinde v Česku, náklady na život v Praze jsou vyšší. „Je spočítáno, že v Praze je cenová hladina spotřebitelského koše asi o deset procent vyšší než jinde v Česku," upřesnil ředitel sdružení Život 90 Jan Lorman.
Soudní řízení považují za nesrozumitelné
Lidé se často v poradnách ptají také na doplatky na léky. Řada lékařů podle Kalvody předepisuje léky, které mají vysoké doplatky, i v případě, že existuje levnější preparát. Spousta seniorů řeší stále také nevýhodné smlouvy uzavřené na různých prodejních akcích.
„Soudní řízení považují za nesrozumitelné, drahé a nepředvídatelné. Proto do něj často vůbec nejdou," uzavřel Kalvoda.
Poradny na území Prahy sdružené v Asociaci občanských poraden loni vyřídily asi 10.450 dotazů, otázky seniorů tvořily asi třetinu z nich. Pomáhají jim i jiné organizace či sdružení, vlastní poradny mají například také některé městské části.
Na konci roku 2013 žilo v Praze přes 260.000 seniorů. Očekává se, že v roce 2020 bude v důchodu 22 procent všech Pražanů. Mezi všemi kraji má Praha, kde v současné době žije přibližně 1,25 milionu lidí, nejvyšší podíl seniorů na obyvatelstvu.
