„Do Veltrus tehdy přišel nový farář. Všechny dívky ho milovaly. Později se ale přestěhoval na Rokycansko a po nějaké době jsme se dozvěděli, že ho zavřeli, a už jsem o něm neslyšela,“ vzpomíná.

Kněz totiž přečetl při mši 19. června 1949 zakázaný pastýřský list, čímž vyjádřil svůj nesouhlas s tím, aby se církev podrobila státní moci. „Viděl, jak vzadu v kostele stojí příslušníci StB. Po mši mu v sakristii okamžitě nasadili pouta a odvezli ho. Ani se nemohl rozloučit,“ říká.

Nakonec ho odsoudili na 16 let. „V Jáchymově kutal uranovou rudu, každý den se odtud vypravovaly vlaky s uranem do Sovětského svazu. Měli několik postelí dohromady, na každé spali dva lidi. Na záchodech byly krysy,“ vypráví. Příslušníky církve bolševici nenáviděli.

Proti vůli rodičů

„Zacházeli s nimi jako s dobytkem. Musím říct, že to bylo mnohem horší než v seriálu Zdivočelá země. Do práce chodili v gumovkách, kdo botu v blátě ztratil, nesměl se pro ni ani ohnout,“ dodává.

Josef Vacík si nakonec odseděl 11 let, v roce 1960 se dostal ven na amnestii. Příběh Jany a Josefa tak pokračoval až po 10 letech, kdy je dala dohromady šťastná náhoda.

Po propuštění Josefovi zakázali kněžskou činnost a bylo mu přiděleno jiné povolání. Na církev sám zanevřel. Jana bydlela nedaleko od místa, kde Josef pracoval, a několikrát se potkali, ale styděli se jeden druhého pozdravit. „On mi pak napsal dopis a dali jsme se dohromady. Když to táta zjistil, tak mě vyhodil z domu,“ říká.

Žili tak spolu proti vůli jejích rodičů a až do dvou let věku jejich prvního syna byli nesezdáni. Žili ve strachu, že Josefa mohou kdykoli znovu zavřít, protože byl v desetileté podmínce. Jejich děti měly problémy s přijetím na školy.

Josef pracoval v prodejně, kde se prodávaly barvy a laky, které míchal. „Do práce nebyl přidělen, nýbrž nasazen. Dýchat výpary chemikálií nebylo rozhodně nic zdravého,“ Nechal se tam vyučit barvářem a dotáhl to až na vedoucího.

Podlomené zdraví z uranových dolů zkrátilo Josefovi život. Zemřel v roce 1983 na rakovinu plic. Až do roku 1989 byla rodina sledována StB přesto, že byl Josef v 60. letech rehabilitován.

Logo Praha

Více o vzpomínkách pamětníků z domova pro seniory Chodov se dočtete v knize 222 a 2 příběhy 20. století.