Námitka systémové podjatosti se podává na konkrétní osobu kvůli podezření, že rozhodnutí nebylo nestranné, často je využívána jako nástroj zdržení stavby, se kterou podavatel nesouhlasí. To, kdo námitku proti úseku okruhu podal, nechtěl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman komentovat.

Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva vedeného Klárou Dostálovou (ANO) potvrdil, že ministerstvo podání od magistrátu obdrželo 9. listopadu. „Ministerstvo pro místní rozvoj se podáním zabývá a pokusí se rozhodnout co nejdříve,“ uvedl.

Projekt dvanáctikilometrové části Pražského okruhu na jihovýchodě Prahy – mezi sjezdem z D1 u Modletic a sjezdem z D11 u Běchovic – zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Podle dřívějších informací by stavba mohla začít příští rok. Do provozu by silnice mohla být uvedena v roce 2025. Předpokládaná cena úseku s označením 511 je téměř 9,4 miliardy korun bez DPH. Vnější okruh kolem Prahy je součástí dálniční sítě, takže jeho investorem je státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Město mu pomáhá s výkupem pozemků.

Územní rozhodnutí vydal o prázdninách stavební úřad v Uhříněvsi, který je pro stavbu místně příslušný. Odvolacím orgánem pro odvolání, kterých dorazilo 49, je pražský magistrát. Proti rozhodnutí se podle informací úřadu Prahy 22 odvolaly například pražské městské části Dolní Chabry a Horní Počernice, obce Veleň a Přezletice z okresu Praha-východ nebo spolky Chvalská, Za lepší Chabry, Nad Drahaňským údolím a Sdružení pro místní záležitosti.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zatím jen zhruba polovina. V současnosti na okruhu chybí kromě úseku od D1 do Běchovic také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, tedy silnice, které mají vnější Pražský okruh propojit s vnitřním městským okruhem.