A další pokračování Městského okruhu je zatím v nedohlednu, proto se pozornost Pražanů postupně přesouvá k obchvatu vnějšímu: Pražskému okruhu. Ani zde přitom neprobíhá budování bez problému. Podle původních plánů tudy měli řidiči jezdit už v roce 2008, o osm let později je však v provozu jen necelá polovina z 82 kilometrů dlouhého prstence kolem Prahy.

Nejblíže realizaci je jihovýchodní část v úseku Běchovice - dálnice D1, kde by se mohlo začít stavět do tří let. Odlehčení zahlcené Štěrboholské radiále nebo například obyvatelům Spořilova však může ještě zabránit radnice v Běchovicích, která se obává zahlcení těžkou dopravou a žádá navíc vlastní obchvat.

Dostavbu Pražského okruhu na severu zase roky brání Suchdol, který ze stejného důvodu odmítá, aby úsek z Ruzyně do Březiněvsi vedl přes jeho území. Patovou situaci v této oblasti se nyní rozhodl řešit Středočeský kraj, který by za pět let chtěl jen o kus dál začít stavět komunikaci spojující dálnice D7 a D8, včetně obchvatu Kralup nad Vltavou.

Jihozápadní část okruhu Vestec - Lahovice - Slivenec byla otevřena s velkou pompou v roce 2010, u dálnice D1 se ale bagry zastavily. Navazující spojení s hradeckou D11 na východním okraji Prahy tak v současnosti zoufale chybí. „Tato část je zásadní, kvůli její absenci kolabuje Jižní spojka kolem Lanového mostu, Štěrboholská radiála, problémy jsou také kolem Spořilova," tvrdí dopravní expert ÚAMK Petr Vomáčka.

Chybějící úsek dlouhý 12,5 kilometru by měl vyjít na více než 14 miliard korun a se začátkem stavby Ředitelství silnic a dálnic počítalo až v roce 2019. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) je ale optimističtější a doufá, že by se mohlo poprvé kopnout do země už o dva roky dříve. Pro jeho resort se jedná o jednu z klíčových staveb, sám si je však vědom, že její realizace patří k nekomplikovanějším. Navíc na stavbu, která má trvat tři a čtvrt roku, tlačí i pražský magistrát.

Zásadní požadavek: obchvat Běchovic

Obyvatelům Městské části Praha - Běchovice se nezamlouvá, že by tisíce aut denně jezdily po novém okruhu jen pár desítek metrů od zástavby. Za kladné stanovisko si proto od státu kladou několik podmínek. 

„Náš naprosto zásadní požadavek je ten, že se stavbou okruhu se musí zároveň vybudovat obchvat Běchovic," řekl regionálnímu Deníku starosta Ondřej Martan (ODS). Podle něj se v současnosti nic neděje a čeká se na územní rozhodnutí, které už téměř rok leží na pražském magistrátu.

Odmítá však, že by stavbu blokoval za každou cenu. „Nestavíme se demagogicky proti, zatím není ani proti čemu. Zcela určitě je potřeba začít více komunikovat," tvrdí Martan.

Na opačné straně metropole je v tuto chvíli dostavba úseku Pražského okruhu přes Vltavu do Březiněvsi na mrtvém bodu. Magistrát loni po osmi letech zastavil územní řízení, a současný ministr dopravy Dan Ťok dokonce připouští, že by severní část okruhu vedla jinudy. Kudy přesně, nesdělil.

Dočasné, nebo stálé řešení?

Kvůli nastalé situaci oprášil Středočeský kraj projekt, který by oblasti odlehčil. Podle jeho představitelů však jde pouze o dočasné řešení. „Zdůraznil jsem, že toto napojení v žádném případě nenahradí plánovanou stavbu severní části Silničního okruhu kolem Prahy. Ale do té doby, než bude okruh dokončen, musí tato silnice vyřešit složitou dopravní situaci na území severně od Prahy," prohlásil v létě hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD).

Odborník na dopravu Petr Vomáčka se naopak nebrání myšlence, že by se plánovaná komunikace stala trvalou součástí systému tranzitních tahů kolem metropole. „Dočasně je to dobré řešení, ovšem záleží, jak bude konstruována, kudy povede a jak bude široká. Je otázkou, jestli nebude nejlepší ji vybudovat komfortněji a udělat z ní rovnou alternativu okruhu," myslí si expert ÚAMK.

Stavba nové komunikace o celkové délce 18 kilometrů by měla postupně vznikat ve třech etapách. V první fázi by měla zbavit dopravní zátěže obce mezi sjezdem z dálnice D7 (do loňska R7) u Tuchoměřic a Kralupy, kde se napojí na obchvat města.

Druhou etapu představuje samotný obchvat Kralup, jenž bude veden západně k obci Debrno a vyústí u Kovošrotu napojením na stávající silnici III. třídy. Součástí této fáze bude mimo jiné i výstavba dvou nových mostů: přes hluboké údolí Turského potoka a přes Vltavu.

Přeložka za více než 4,5 miliardy korun

Závěrečná etapa pak propojí obchvat v okolí Chvatěrub se silnicí II. třídy před obcí Úžice, kde dojde k připojení na dálnici D8, která spojuje Ústí nad Labem s hlavním městem.

Cena celé přeložky II/240 v úseku D8 a D7 byla odhadnuta na více než 4,5 miliardy korun a financována by měla být převážně z dotace ministerstva dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, o kterou kraj zažádal.

Už v letošním roce by mělo být známo stanovisko resortu k financování projektu a poté bude zahájena další projekční příprava. Předpokládá se zahájení navazující projekční fáze ve stupni dokumentace ke stavebnímu povolení a majetkoprávní příprava pro obchvat Kralup nad Vltavou. Paralelně probíhá proces EIA (posuzuje vlivy na životní prostředí ) na celý úsek.

„Zahájení samotné realizace přeložky je v závislosti na postup projekční přípravy a výkupu pozemků pod stavbou reálné nejdříve po roce 2021," prohlásila mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová. Výstavba by pak měla trvat kolem tří let.

Kralupy se potýkají s tranzitní dopravou

Samotný obchvat Kralup bude stát zhruba jednu miliardu korun a zdejší radnice považuje tuto stavbu za zásadní. „Městem denně projede přes 10 tisíc aut včetně stovek kamionů. Hlavní komunikace vede zástavbou, což způsobuje značný hluk a zhoršuje bezpečnost chodců," tvrdí místostarosta Kralup nad Vltavou Marek Czechmann a dodává, že navazující koridor, který by spojil obě dálnice, zamezí tomu, aby se doprava přesunula do okolních obcí.

Ani v tomto případě se plánování neobešlo bez námitek dotčených obcí. Zástupcům Tuchoměřic a zdejšího občanského sdružení vadilo, že nová silnice má vést po severním okraji obce. Kvůli tomu podali žalobu a uspěli.

S krajem však nakonec společnou řeč našli a bylo rozhodnuto, že se pouze upraví nynější napojení na dálnici D7 a současně se i zvýší kapacita stávající silnice, která vede Tuchoměřicemi. „My jsme se s krajským úřadem dohodli loni 5. června na trase, která nám tolik nevadí, jako původní varianta. Tím je pro nás vyřešené," dodal stručně starosta Jaroslav Radostný (Za rozvoj obce).

Čtěte také: Zabijáka v podobě emisí se Praha jen tak nezbaví. Kvůli okruhu