Předchozí
1 z 2
Další

Jak vypadá běžný pracovní den nočního starosty?
Přestože název mé pozice může implikovat práci v noci, tak pracuji ve dne. Každý den chodím do kanceláře na magistrátu a nejméně polovinu času strávím na schůzkách. Potkávám se s nejrůznějšími aktéry nočního života. Diskutujeme buď nad konkrétními problémy a možnostmi jejich řešení, nebo jde o informační schůzky, díky nimž si rozšiřuji obzory a poznávám nové lidi, kteří mají zase nápady ohledně mé agendy. Občas samozřejmě vyrážím do ulic i večer. Předpokladem mé pozice je i to, že znám noční život, rozumím mu, mám ho rád. Když je třeba řeč o Dlouhé třídě, tak musím znát tamní podniky, vědět jak to tam v noci vypadá, o čem je řeč. Ale pochopitelně nechodím po ulicích, abych tišil lidi.

Jak často vyrážíte na večerní obhlídky?
Minimálně jednou týdně. Máme teď ale malé dítě, takže je to trochu složitější. Nicméně díky této práci mám doma určitý argument, že bych měl pravidelně vyrážet obhlídnout hospody. Pochopitelně mě i nějací známí podezírají, že je to hlavní důvod, proč jsem tuto pracovní nabídku přijal. Samozřejmě to tak není (smích).

Řekl jste, že řešíte problémy. Na jaké například narážíte v poslední době?
Znovu se intenzivně diskutuje o situaci v Dlouhé třídě a okolí. Jsou tam koncentrované všechny negativní jevy, které se pojí s nočním životem a turismem, který je na něj nabalený. Je tam na malém prostoru spousta klubů, ale zároveň tam pořád bydlí dost lidí. Čili tam vzniká spousta třecích ploch. V současnosti intenzivně komunikujeme jak s radnicí Prahy 1, tak s provozovateli klubů. Společně připravujeme nějaká opatření, která bychom tam rádi zavedli v nejbližších týdnech - s cílem zlepšit tu situaci.

Jan Štern
Narodil se 1. 11. 1983 v Praze.
Vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor estetika.
Jako spoluzakladatel a provozovatel kulturních center Containall a Stalin má dlouhodobou zkušenost s kulturními akcemi.
Zároveň má zkušenosti ze státní správy, působil na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Je ženatý a má syna.

Bude tam nějaká nová regulace?
Analyzovali jsme i na základě debat s místními obyvateli hlavní zdroje těch negativních jevů. Jedním problémem, který místní trápí, je určitě doprava. Hlavně v letní sezóně je ruch z taxíků a dalších aut dopravujících návštěvníky klubů prakticky nepřetržitý. Navíc jsou tam davy lidí na ulici a proto dochází k různým konfliktům. Řidiči na ty lidi pořvávají, troubí, hraje jim z oken hudba a podobně. Poměrně velký hluk dělá už samotná jízda po kočičích hlavách. Tenhle hluk se v úzké ulici drží a odráží od domů. Řešíme proto s Prahou 1 možnost, jak tu oblast uzavřít v noci pro auta a dopravu odklonit. Samozřejmě s výjimkou rezidentů. Myslíme si, že by to mohlo přinést výraznou úlevu. Něco podobného už před časem připravovali na jedničce vzhledem k bezpečnosti, v rámci protiteroristických opatření. Teď by to šlo jen lehce poupravit a samozřejmě ve spolupráci s policií zavést. Nejdřív ale půjde jen o měkká opatření formou značek. Až po vyhodnocení této fáze by přišly ke slovu fyzické bariéry v podobě „zajíždějících sloupků“. Základ vlastní práce v této problematice ale vidím v jednání s kluby. A tam také došlo k posunu.

Co jste s nimi dohodli?
Významná část těch podniků se sdružila do skupiny, která si říká Soho Prague. To já velmi vítám, protože je důležité, že v nich teď máme jasného partnera pro jednání a hledání zlepšení. Bavíme se s nimi o tom, co mohou udělat oni jako provozovatelé a majitelé klubů. Sami přišli s návrhem opatření, která by se dala udělat. Zaměřují se hlavně na lidi, kteří přecházejí mezi kluby nebo postávají a kouří na ulici. V úvaze je například i posílení soukromých ochranek těch podniků. Podrobnosti k tomu představíme nejspíš příští týden.

Ale problémy v Dlouhé přeci nejsou žádnou novinkou…
Já tam ovšem pozoruji v posledních letech zhoršení. Jednak to podle mě souvisí s protikuřáckým zákonem, který obecně vedl k většímu rušení nočního klidu. Druhá věc je pak nárůst Airbnb a sdíleného ubytování, které jsou také soustředěné v této oblasti. Spousta turistů tam bydlí v bytech, odkud vyrážejí do klubů. Samozřejmě je ale Dlouhá už roky centrem zábavy včetně různých turistických rozluček se svobodou nebo „pubcrawls“ a podobně. My o tom víme a zároveň si uvědomujeme, že je obtížné s tím něco dělat. Snažíme se to teď řešit cestami, které se podle mě dosud moc nezkoušely. A snažíme se víc komunikovat s kluby. Jejich vtáhnutí do hry může být klíčem k řešení problému. Chtěl bych s nimi pracovat jako s partnerem, který může pomoct. Přestože mají z nočního života zisk, tak vnímají i všechny ty negativní jevy.

Dá se váš hlavní úkol shrnout do snahy o zklidnění ruchu, který vytvářejí popíjející turisté v konkrétních lokalitách uvnitř centra Prahy?
Je to asi nejpalčivější a nejpatrnější problém. Proto se ho také hned po zavedení pozice nočního starosty intenzivně chopila média.

Nevyřešila by však tenhle problém namísto dílčích kroků jediná vyhláška omezující noční provoz podniků ve vybraných lokalitách, o které stále město uvažuje?
Asi by to spoustu věcí vyřešilo. Otázka je, za jakou cenu. Já právě vnímám roli nočního starosty v tom, že má hledat kompromisy a zlepšení, ze kterých nikdo nevyjde zásadně poškozený. A právě k tomu by mohla ta vyhláška směřovat. Vnímám to tak, že tahle vyhláška je nejzazší krok, který přijde na řadu, až vše ostatní selže. Předtím bychom ale měli vyzkoušet ty ostatní možnosti – dopravní omezení, komunikaci s podniky i s turisty a podobně. Praha 1 zatím přijala usnesení, že má zájem vyhlášku přijmout v méně přísné verzi. V ní by se omezení týkalo asi osmi ulic a mohly by tam být i výjimky pro podniky, které jsou ve vymáhání nočního klidu hodně proaktivní. Jediná další městská část, která by chtěla případnou vyhlášku od začátku aplikovat na svém území, je Praha 2. Ta navrhuje ulici Trojickou kvůli problematickému PM klubu. Návrh na omezení provozní doby je radikální, ale na druhou stranu pochopitelný, protože se situací kolem Dlouhé je třeba něco dělat. Možná je škoda, že agenda nočního starosty nevznikla třeba před pěti lety. Možná by tehdy byla trpělivost i vstřícnost lidí větší. V tuto chvíli už je silné volání po tom radikálním řešení, protože se to dlouho neřešilo.

Alexandra Udženija z opoziční ODS označila nočního starostu za zbytečnost. Zlepšení podle ní může přinést jedině personální a finanční posílení městské i státní policie. Co o tom soudíte?
Já jsem formálně nastoupil jako asistent paní radní Třeštíkové. S tím, že mám na starosti jednak tuto nově definovanou agendu nočního života jako součást městské kultury. Zároveň mám částečně na starosti cestovní ruch, například vymýšlení komunikačních strategií směrem k turistům a podbně. Oba záběry se přitom velmi prolínají. Nevznikla tedy žádná nová pozice na magistrátu. Jsem jedním z asistentů paní radní a mám standardní plat asistenta. Kromě toho vznikla komise pro noční život, které předsedám. Za členství v ní ale nic nedostáváme. Jinak policie samozřejmě vždy musí být součástí řešení. Dlouhodobý brutální podstav u policie ani strážníků v Praze ale město není schopno řešit vzhledem k nízké nezaměstnanosti a také daným kritériím, které musí každý uchazeč o místo ve sboru splňovat. Loni se hlásilo ke strážníkům 600 lidí a vzít jich mohli jen 60. Určitě by pomohlo, když by v Dlouhé mohlo být třeba 50 strážníků. Bylo by to ale drahé a v tuto chvíli to není z popsaných důvodů vůbec možné. Ani tyto posily by navíc nebyly všespásné. A mnohé z těch dílčích kroků, které navrhujeme my, jsou nesrovnatelně levnější, nápaditější a zároveň také fungují.

Kdy bude možné poprvé zhodnotit výsledky vaší práce, udělit první vysvědčení?
Všechna ta opatření směřují k tomu, aby se uskutečnila v průběhu letošní sezóny. A mám zase na mysli řešení, o kterých jednáme s kluby i ta, která připravuje Praha 1. Plus případně nějaké nárazové akce bezpečnostních složek. Nějaké zhodnocení by podle mě bylo férové dělat na konci turistické sezóny, která brzy začne. Zátěžovým testem bude léto a my to k němu směřujeme. Adekvátní by podle mě bylo pobavit se třeba říjnu o tom, co se podařilo a co ne.

Vaše pozice je plánovaná jako dočasná nebo trvalejší?
Tím, že jsem nastoupil jako asistent radní Třeštíkové, tak je to vázané na její mandát. Myslím si ale, že pokud se má tato pozice v Praze etablovat a fungovat podobně jako například v Londýně, tak by se měla nějakým způsobem osamostatnit. Jsou ale různé způsoby, jak se to řeší. V Londýně jde o shora zřízený samostatný úřad. V Amsterdamu zase vzešel noční starosta „zespoda“ jako zástupce asociace klubů. Těší se ale na straně města respektu a radnice na něj přispívá i finančně.

Vy se odvoláváte na zmíněná města jako na určitý vzor. Přinesla tam ale už působnost nočního starosty jasné výsledky?
Pro mě je v tom ohledu nejzajímavější Amsterdam, který je podle mě Praze podobný i v charakteru nočního života nebo typologie turistů. Také mají přetížené historické centrum a hodně takzvaných party turistů. Řešíme podobné problémy, oni jsou ale o x let napřed. Noční starosta tam funguje osm let. Já jsem ho navštívil a nezastírám inspiraci. Třeba v tom právě zvažovaném omezení dopravy v Dlouhé. Oni řešili podobný problém na o něco menší ploše – na Rembrandtově náměstí plném barů. A vyřešili to velmi rychle. Tamní noční starosta před asi pěti lety navrhl několik opatření, mezi kterými bylo i omezení dopravy a to včetně kol! To myslím svědčí o tom, jak vážná situace byla, když někde v Amsterdamu zakázali jízdu na kole. Efekt to tam přineslo a já si myslím, že to může fungovat i v Praze.

Cílem současného vedení města je to, aby Praha přestala být primárně cílem takzvaného alkoturismu. Pivo v centru už dnes nestojí euro, ale spíš dvě až tři. Což je ale pořád pro Západoevropany atraktivní. A cenu piva přeci město neovlivní. Co tedy s tím?
To sice ano, ale v současnosti se hodně diskutuje třeba o výši turistických poplatků, které platí ubytovací zařízení. V Praze jsou přitom výrazně nižší, než je v Evropě běžné a po chystané novele zákona se zvýší jen mírně. A v tom vidím například rezervu peněz, které může město použít na řešení problémů, které jsou s turismem spojené. Zároveň by výraznější zvýšení těchto poplatků bylo určitým sítem, protože by vedlo ke zdražení pobytů. Problém se zvýšením těchto poplatků by přitom neměla ani Asociace hotelů a restaurací. Potvrdili mi to její zástupci.

Praha 1 také iniciovala připravovaný zákaz pivních kol v centru a magistrát plánuje novelu vyhlášky o buskingu. Ta by měla být namířená mimo jiné proti obřím maskám pand na Staroměstském náměstí a podobně. Co si myslíte o těchto regulacích?
Není to úplně součást mé agendy. Ale jsou to důležité kroky z hlediska toho, jakou image si chce město dlouhodobě budovat. Praha má roky pověst party města, kde si lze dovolit víc než jinde. Je i cílem mé práce tyhle představy vychylovat jiným směrem. Jde ale samozřejmě o běh na dlouhou trať. Je určitě správné snažit se nějak kultivovat centrum, které je zaplavené „lacinějšími“ podobami turismu. Není to ovšem snadné, protože se to nechalo někam zajít. Třeba pivní kola zakázali v Amsterdamu během čtrnácti dnů od chvíle, kdy se tam objevila. Utnout nežádoucí byznys hned na začátku mi přijde férovější i vůči těm podnikatelům. Do kontrastu k tomu bych postavil vozítka Segway v Praze. Jejich zákaz se řešil hrozně dlouho a když konečně nastal, objevily se koloběžky. Reakce na pivní kola byla v tomhle kontextu ještě docela pohotová.

Proč jste se stal nočním starostou zrovna vy? Jste dobrý manažer i flamendr v jednom?
Jak už jsem zmínil, nočnímu životu rozumím a mám ho rád, což se o mně ví. Mám také zkušenosti s pořádáním kulturních akcí. A v neposlední řadě jsem jedním z lidí, kteří ještě před volbami a nezávisle na sobě oslovili paní Třeštíkovou a představili jí koncept nočního starosty. Podařilo se nám jí o této myšlence přesvědčit, takže se dostala do volebního programu Prahy sobě. A z těch několika možných rádců si Hana Třeštíková nakonec vybrala mě. S paní Třeštíkovou se navíc znám z minulosti pracovně. Dost akcí jsme totiž dělali v Praze 7.