Kliknutím zvětšíteRok 2015 tak byl druhý nejsušší za posledních 25 let. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na tom v současnosti nejsou dobře ani hladiny podzemních vod, drží se na nízké úrovni.
Pražská strategie
Metropole momentálně vymýšlí, jak se suchem a obecně s klimatickou změnou nejlépe bojovat. Materiál, který má stanovit, co dělat, je nyní v rukách expertů. Jak přesně bude plán vypadat, se ukáže pravděpodobně v červnu.
Hlavní dvě myšlenky jsou jasné, aby se metropole mohla adaptovat na změnu klimatu, musí posílit zeleň a adekvátně hospodařit s dešťovou vodou. Jedním ze základních opatření je zpomalit povrchový odtok vody, tedy upravit vodní toky či vytvořit tzv. retenční nádrže na zadržování dešťové vody.
V rámci boje se suchem už v loňském roce vznikla v metropoli řada rybníků, jako je Polifkův rybník v Hloubětíně, menší byl vybudován na okraji Kunratického lesa na Roztylském potoce. Došlo také na rozšíření vodních ploch ve Stromovce. Novou vodní plochu město vybudovalo na místě bývalého Rudolfova rybníka. V dalších letech pak má vzniknout rybník například na Libušském potoce či v Bohnickém údolí.
Retenční nádrže ve školách
Čtvrtá městská část se v nedávné době rozhodla o vybudování vlastních retenčních nádrží. Ty ve srážkově bohatém období vodu zadrží a při jejím nedostatku ji poskytnou například na zalévání městské zeleně. „Budováním retenčních nádrží reagujeme na dlouhotrvající sucho v letních měsících posledních několika let, protože jako správný hospodář chceme lépe hospodařit s vodou," okomentoval radní pro životní prostředí Ondřej Růžička.
Nádrže se umístí ve dvou základních a dvou mateřských školách. První z nich se již buduje na základní škole Jílovská. O zlepšování životního prostředí se zasazují i jednotlivci. Příkladem je pasivní dům na Letné, který má unikátní systém hospodaření. Odpadní voda z domu putuje na jeho střechu, kde je vegetační kořenová čistírna. Vyčištěnou vodu pak majitel používá znovu například na splachování záchodu či zalévání zahrádky.
Situace v lesích
Sucho pociťují i pražské lesy. „Lesníci zaznamenali v posledních dvou letech zvýšený výskyt napadení stromů kůrovcem, ale i usychání dospělých stromů," okomentovala mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová. Stromy jsou totiž v důsledku nedostatku vláhy ve stresu, jsou oslabené a nejsou schopné se bránit.
„Například při napadení škůdcem strom není schopen produkovat dostatek pryskyřice, ten se pak masivně rozmnoží a strom uschne," popsala proces Fišerová. Oslabení také může být příčinou výraznějšího rozšíření různých houbových onemocnění. „Různé formy poškození stromu, které lze dát do souvislosti se suchem, jsme pozorovali zejména u smrku, borovice a dubu," dodala mluvčí.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
