Pravděpodobnost, že na potkana člověk narazí například při vynášení odpadků, je dost vysoká. To potvrzuje i Tomáš Černý z Prahy 6. „Když jsem šel v podvečer vysypat koš, něco u popelnic chrastilo. Když jsem si posvítil, byl to pořádný potkan," vypráví. Nemoci – to bylo to první, co se mu honilo hlavou.

Čtěte také: Co s holuby? Střílet se je hlavní město nechystá

Kam se schovávají?

Kolik přesně hlodavců v metropoli žije, není možné objektivně vyčíslit. „Pravidelnou deratizací se snažíme udržovat jejich počet na přiměřené úrovni," popisuje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek. Při jejím provádění se objevují místa, kde je výskyt hlodavců četnější. Často se to ale mění, zvířata totiž neustále migrují.

„Existují místa se zvýšeným výskytem, nebo téměř žádným. Kvůli migraci se ošetřuje vždy větší plocha, čímž se zamezí dalšímu šíření," vysvětlil Jan Jarolímek, ředitel Hygienické stanice hl. m. Prahy. Na hlodavce člověk může narazit nejpravděpodobněji v místech, kde se hromadí odpadky, které jim slouží jako potrava.

Nástrahy jsou kladeny přímo do kanalizace

„Dalším problémem jsou lokality s rozestavěnou infrastrukturou či neupravované porosty zelených ploch," vyjmenoval Jarolímek. Tradičními destinacemi potkanů jsou také místa, která obývají lidé bez domova.

Při deratizaci stok je bezpečnost domácích mazlíčků zaručená, nástrahy jsou totiž kladeny přímo do kanalizace, a ne na povrch. Opatrnější je třeba být při probíhání hubení na povrchu, i proto magistrát a městské části o územním a časovém harmonogramu informují.

Čtěte také: Polovina odchycených psů skončila v útulku

Účinná je deratizace 

Město provádí očistu od škůdců každoročně. Pro letošek je na deratizaci vyčleněno 3,7 milionu korun, z toho necelé tři miliony jdou na povrchovou deratizaci, zbylé peníze jsou určené na vyčištění kanalizační sítě. „V letošním roce ošetříme 13 500 kanalizačních výstupů, na každý je určen jeden kilogram nástrahy," popsal Mrázek. Kolik přesně potkanů nástrahy zahubí, není jasné.

„To, že začala plošná deratizace a je účinná, se dá ověřit na čistírně odpadních vod, kde se na takzvaných česlech objevuje více mrtvých těl hlodavců," dodal Mrázek. Na městskou deratizaci by potom měla navazovat očista prováděná soukromými vlastníky.