„Třetinu členů komisí delegují volební strany, nakonec polovina z nich účast stornuje. Proto jsou do práce ve volebních komisích zapojeni i všichni zaměstnanci úřadu,“ uvedl mluvčí šesté městské části Ondřej Šrámek.

Podobnou zkušenost mají i v Praze 12. Podle mluvčího radnice Petra Mareše nebývají pověření zástupci politických stran svými partajemi často vůbec informováni o tom, že mají povinnost v komisi pracovat, a účast pak odmítají. „Blokují místa a celý proces se zdržuje,“ podotkl Mareš. Radnice proto sháněla zájemce ještě minulý týden. 

Pomáhají příbuzní i studenti

Praze 13 pomohli s obsazením míst studenti z Gymnázia Jaroslava Heyrovského. Nicméně podle mluvčí úřadu třináctky Evy Libigerové jsou se sháněním lidí problémy při každých volbách, zvlášť do komisí zasedajících v těch čtvrtích, kde je horší dopravní spojení.

Praha 15 si pomáhá příbuznými a známými zaměstnanců úřadu. Dobrovolníků z řad obyvatel se moc nehlásí. Na devítce zase řeší, že většina zájemců je v seniorském věku. „Není obtížné sehnat potřebný počet lidí. Drobná nevýhoda ale spočívá v tom, že se čím dál častěji hlásí starší ročníky. Mírně proto preferujeme, když se hlásí někdo mladší,“ prozradil mluvčí úřadu Jiří Houdek.

Členové komisí se kromě účasti u samotných voleb musí nejdřív dostavit na zasedání komise, školení zapisovatelů a mají na starosti i přípravu volební místnosti. Za to všechno mají nárok na odměnu 1300 korun, předsedové o tři stovky víc. Tato částka se však ještě daní. Právě nízkou odměnou si zástupci radnic vysvětlují, proč tak těžko shání dobrovolníky.

Počítače a tiskárny se skoro všude pronajímají

Kromě toho musí úřady zajistit i vybavení volebních místností. Prázdné třídy nebo jiné prostory, které poslouží jako volební místnost, musí náležitě vybavit. Kromě stolů, židlí, plent a uren musí být v každé z nich pověšený státní znak a nástěnka se vzory volebních lístků.

„Pro zápis volebních výsledků může komise využít počítač a tiskárnu. Program pro volební komise umožňuje vytištění zápisu a export výsledků na USB disk,“ popsala mluvčí třináctky Libigerová. Radnice proto zajišťují pro každou místnost i počítač a tiskárnu.

Většina oslovených úřadů si vybavení jednorázově pronajímá. Za to pak platí částky v řádu statisíců. Jen některé radnice využívají vlastní počítače z úřadu nebo ze škol, v nichž se místnosti nacházejí. Jednou z nich je například Praha 7. „Toto řešení je jednak úsporné, a také logisticky výhodné, jelikož se výpočetní technika nemusí nikam složitě stěhovat,“ vyzdvihl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Podobně postupuje i šestá a třináctá městská část.

Velká část výdajů se městským částem vrátí v podobě dotace od státu. Směrnice ministerstva financí přesně určuje, co a v jaké výši je možné proplatit. Co se do norem nevejde, musí úřady hradit ze svého.

„Jako příklad lze použít pořízení zástěn pro úpravu hlasovacích lístků. Městská část může z dotace hradit její pořízení do výše 1000 korun, ale ty nejlevnější stojí nejméně 2500 korun. Tento rozdíl hradí městská část ze svého rozpočtu,“ vysvětlil mluvčí Prahy 6 Šrámek.

Infografika