Důvodů upřednostňování zpopelnění je podle ředitele Pražské správy hřbitovů Martina Červeného hned několik. Z historického hlediska bylo zpopelnění chápáno jako pokrokovější a hygieničtější.
Pražané častěji volí rozptýlení popela
Navíc Češi obecně jsou převážně ateisté, klasické uložení do hrobu tak pro ně nemá takovou symboliku. „V neposlední řadě si myslím, že Pražani jsou pragmatici. Raději mají urnu doma, než aby se starali o hrob či hrobku," dodal Červený.
Konzervativnější obyvatelé metropole ukládají urnu do kolumbária nebo si nechávají ostatky u sebe. Mnozí Pražané stále častěji volí rozptýlení popela nebo vsypání do díry v zemi na speciálních loukách. Někteří jedinci pak stojí i o přírodnější alternativy.
Na části Ďáblického hřbitova je možné uložit popel
První český přírodní hřbitov Les vzpomínek vznikl loni v červnu. Na vymezeném prostoru Ďáblického hřbitova je možné uložit popel zemřelých ke kořenům již vyrostlých památečních stromů. Klasické kamenné náhrobky tam nenajdete.
Inspiraci hledaly tři mladé zakladatelky zejména v zahraničí. „V Anglii se například těla zemřelých pohřbívají klasicky do země a pak se na daných místech sází stromy. O to také do budoucna stojíme," okomentovala jedna z žen Blanka Dobešová.
Organizace nabízí poradenství
Hlavním posláním lesního hřbitova je poskytnout poslední místo odpočinku v souladu s přírodou. Navíc se snaží pomoci zvrátit fakt, že v Praze více než polovina kremací probíhá bez obřadu. Podle nich je tradiční prostředí příliš chladné a neosobní.
Organizace nabízí poradenství či pořádání celého pohřbu. „Připravujeme také vzpomínkové slavnosti i mimo les vzpomínek. Příkladem může být obřad na lodi," vysvětlila Dobešová. Zájem o službu je konstantně vysoký. „V současnosti je v našem lese na 100 pochovaných," uvedla Dobešová.
Mrtvé lze pochovat v zenové zahradě
Pražané, kterým se zdá vzhled lesa příliš divoký, mohou již brzy popel svých blízkých pochovat v klidné zenové Zahradě vzpomínek na Kotlářce. Připravovat se bude přes zimu. „Doufáme, že se nám podaří otevřít příští rok v květnu," pronesla Dobešová.
Zahrada by měla být plná květinových záhonů a čerstvě vysázených stromů. Nově by tak mohli Pražani své blízké ukládat i mezi květiny či ke vzrůstajícím stromům. Zakladatelky věří, že zájem o bolestné rozloučení pod širým nebem na příjemném místě bude i nadále.
Z popela pozůstalých může vzniknout diamant
V pohřbívání Pražanů existují i jisté kuriozity. Jednou z netradičních metod jsou vzpomínková skla. „Malé množství popela se zataví do skla, aby měl člověk hmatatelnou památku," vysvětluje ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy Julius Mlčoch.
Říká však, že službu využije málokdo. V cizině jsou ještě dál. Ve Švýcarsku umí z kremačního popela vyrobit diamant. Své blízké tak mohou mít lidé stále u sebe v podobě šperku.
Projekt umožňuje vytvořit vzpomínkový profil
Specialitou je také projekt Tomáše Studeníka Život po životě. Na webových stránkách může každý vytvořit vzpomínkový profil na blízkou osobu a na hrob pak umístit destičku s QR kódem. S jeho pomocí se kdokoliv může přes telefon na profil zemřelého podívat. „Nyní evidujeme do dvou set vytvořených destiček. Přibližně polovina je umístěná po Praze," uvedl ke svému projektu Studeník.
První digitální náhrobek získal minulý rok Karel Havlíček Borovský na Olšanech. „Destička je také třeba na hrobu Václava Matěje Krameria. Plánujeme je i nadále umisťovat na hroby dalších velkých osobností," dodal Studeník.
Čtěte také: Mangl: Nový zákon o pohřebnictví nahraje šmejdům
