Poprvé se s nebezpečnou drogou Alžběta potkala při svém pokusu zařadit se mezi metropolitní smetánku. Seznámila se totiž s Johnem Gollwellem (vlastním jménem Jan Borůvka), který jí drogu zprostředkoval a poté dál dodával. Po jeho boku se účastnila mnoha společenských akcí, při kterých se děly různé neřesti, ale hlavně se šňupalo. Když ovšem jeden takový večírek rozehnala policie, dala si Alžběta Langerová říct a přestala drogy brát. To jí však příliš dlouho nevydrželo.

Dával jí kokain pro svou inspiraci

Ačkoliv se Alžběta pokoušela žít spořádaným životem, v roce 1936 začala chodit se spisovatelem a básníkem Václavem Petříkem. Ale vztah s ním nevěstil nic dobrého. Psal totiž knihu pod názvem Karavana snů o požívání drog a Alžběta mu byla múzou. Drogy jí kupoval a pak studoval její stavy, které mu posloužily jako předloha k jeho dílu.

Alžbětě se však zdálo, že se jí splnil sen, neboť Petřík ji bral do vysoké společnosti, ona se potkávala s uměleckou špičkou té doby a k tomu o ni byl zájem jako o fotomodelku. Její tvář bylo možné tehdy vidět na leckterém reklamním plakátu. Droga ji však postupně začala naprosto ovládat a Alžběta dělala cokoliv, jen aby měla další dávku. Jedna z nich se jí stala osudnou.

Kdo zapříčinil smrt „holky z plakátů“?

29. března 1937 vběhl s bezvládným tělem Václav Petřík do sanatoria, kde jej zanechal a spěchal zase pryč. Doktoři se ihned pokusili přivést dívku zpět k životu, ta ovšem byla již několik hodin po smrti. V těle jí našli známky kokainu a v její kabelce pak prázdnou tubu od léku, která v sobě nesla stopy stejného bílého prášku. Policie rychle zjistila, že se jedná o „holku z plakátů“ Alžbětu Langerovou a že poslední své chvilky strávila ve společnosti Václava Petříka. Ten sice vypovídal, že jí kokain neobstaral, a dokonce jí nějaký zabavil, ale Alžbětina kamarádka Arnoštka tvrdila opak.

A co víc, den předtím měl Langerové donést neobvykle velkou dávku kokainu. Chtěl totiž údajně dokončit svou knihu a k tomu potřeboval svou „múzu“.

Soud nakonec Václava Petříka zprostil obžaloby a v témže roce skutečně vyšla jeho Karavana snů. Osud Alžběty Langerové se později stal předlohou pro epizodu seriálu Hříšní lidé města pražského pod názvem Případ lichého střevíce.