Často přes inzerát shánějí pražská koupaliště své plavčíky. V půlce letní sezony tak šlo narazit na poptávku na post plavčíka v Podolí, stejnou zprávu bylo možné objevit i na webu plaveckého areálu Slavia. A nejen tam funguje tato praxe.

Plavčík přes inzerát 

„Plavčíka máme dlouhá léta jednoho stabilního. Ostatní sháníme většinou přes inzerát,“ popisuje Tereza Pácaltová, která je manažerkou areálu u hostivařské přehrady. Tam je jedna hlídaná pláž, kde se právě jeden plavčík nachází. Při větších vedrech jsou připraveni dva záchranáři případných tonoucích.

Lidé u přehrady však letos plavčíky vyhledávali hlavně kvůli poštípání hmyzem, popáleninám od sluníčka či zvrtlým kotníkům. „Žádný větší problém letos nebyl. Z vody jsme díkybohu zatím žádného
z návštěvníků netahali,“ říká Pácaltová.

Koupání na vlastní nebezpečí

Podobně je tomu i na jiných pražských koupalištích. Kupříkladu u motolského přírodního koupaliště člověk na plavčíka ani nenarazí. A tak je tomu už zhruba pět let. „Není třeba, protože tu není moc velká hloubka. Máme tu ceduli, že koupání je na vlastní nebezpečí, což máme i v provozním řádu, který schválila hygiena. Kdyby byl nějaký problém, tak je tu personál a provozní, který by zasáhl,“ vysvětlil provozovatel koupaliště Milan Kirklík.

Musel i resuscitovat 

Přestože i na koupališti či
 u bazénu by mohlo dojít
k vážnému problému, ke kterému by musel plavčík běžet, více práce je v areálech s tobogány a jinými vodními atrakcemi.

„Pomáhal jsem lidem 
z válce na divoké řece nebo zpod vodního trychtýře,“ vzpomíná plavčík Petr Kočica na svou roční zkušenost v akvaparku nedaleko hlavního města. Nikdy však podle něj nešlo o nic moc vážného, aby musel třeba resuscitovat.

Střídání stanovišť zvyšuje pozornost

Zároveň si však pochvaluje, že se plavčíci střídali na svých stanovištích po půlhodině. „Když sledujete vodní hladinu, tak po 30 minutách přestáváte dávat pozor na to, co se kde na ní děje. Takže je vhodné, aby plavčíci měnili pozice a pozorovali jiný prostor,“ vysvětluje Matěj Kůs z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Praze 6.

Pokud se však nejedná o areál, kde je několik bazénů či vodních atrakcí, ale třeba o koupaliště či vodní plochu, jako jsou Slapy, tak tam jsou plavčíci na jednom stanovišti, odkud případně vyráží na pomoc.

Kurz dokončí zhruba polovina lidí

Pokud se chce někdo stát třeba i jen na léto plavčíkem či jeho pomocníkem, musí projít potřebným kurzem. Pro jeho absolvování a získání certifikátu na dva roky, než je potřeba si kurz znovu obnovit,

musí mít zájemce dobré plavecké schopnosti ještě před začátkem výcviku. Zároveň by měl být fyzicky i psychicky odolný, aby zvládl práci pod tlakem.

Kromě teoretických znalostí první pomoci musí plavčík zvládnout i uplavat s tonoucím 200 metrů ke břehu či zdolat pod hladinou 25 metrů. Zároveň se musí umět vysmýknout ze sevření tonoucího, pokud by to ohrozilo jeho vlastní život.

Letos kurz neotevřela

Nakonec musí zvládnout celou záchrannou akci „Z deseti až patnácti účastníků kurzu ho bez problémů dokončí asi osm osob,“ líčí Kůs, který se podílí na kurzech pro plavčíky.

Letos však skupina kurz pro plavčíky neotevřela, a to kvůli nedostatku zájemců. „Naše kurzy zaberou 75 hodin během půl roku, zatímco existují i takové, po jejichž absolvování dostanete stejný certifikát, ale jsou přes víkend,“ vysvětluje Kůs.

Infografika. Koupaliště

Čtěte také: Vršovický bazén má nový tobogán