„S maminkou, dědečkem a babičkou jsem bydlela na Petřinách. Maminka se mnou chodila na procházky. Do obory Hvězda, na Pražský hrad. Někdy jsme došly až na Národní třídu. S maminkou jsem chodila vždy za ruku, protože se o mě při pohybu venku bála,“ vzpomíná Hanka.

V roce 2011, když jí bylo 37 let, však její maminku hospitalizovali s vážným onemocněním. Příbuzní tak Hanku přivezli do Domova pro osoby se zdravotním postižením Zvonek v Krči, jelikož se její maminka už o ni nemohla starat. „Bylo to přesně 16. listopadu 2011,“ zdůraznila Hanka datum, které ji změnilo život. Domů už se nikdy nevrátila, neboť maminka krátce po hospitalizaci zemřela.

„Velká ztráta byla vykoupena velkou příležitostí k samostatnosti. V Domově se naučila sama se vykoupat, mýt nádobí, uklízet pokoj, vařit a mnoho dalšího, co za ni či s ní do té doby dělala s velkou starostlivostí a péčí maminka,“ podotkl Hančin asistent Adam Šimek.

Rozvoj zručnosti, jemné motoriky a počítání si Hanka osvojila v ambulantním Centru denních služeb, kam docházela ve všedních dnech v dopoledních hodinách. V současné době bydlí se dvěma spolubydlícími v bytě v Podolí, kde má každá samostatný pokoj. „Ve všední dny za ní dochází asistentka na několik hodin, protože vše, co Hanka dělá nyní samostatně, bylo potřeba natrénovat a naše podpora je nutná, aby si dovednosti udržela, prohlubovala a učila se nové,“ doplnil asistent.

Hanka, žena, která byla celý život závislá na maminčině péči, udělala v Diakonii Praha neuvěřitelné pokroky. Sama cestuje, nakupuje, pečuje o domácnost a chodí na částečný úvazek do podporovaného zaměstnání Levandule, které spadá také pod Diakonii Praha. „V práci uklízím. Moc mě to baví. Doma by to byla nuda,“ směje se Hanka, která by si přála najít hodného přítele, který by ji bral takovou, jaká je. „Chtěla bych mít přítele, který by mě bral i mým postižením. Bylo by prima, kdybychom spolu mohli bydlet. A zároveň pořád chodit do Diakonie, kde mi pomáhají.“

V životě Hanka ušla neuvěřitelný kus cesty. A oceňují to i v Diakonii. „Samostatně si vede týdenní depozit, který si i zapisuje a já jí pomáhám už jen s kontrolou správnosti. Obědy na víkend si vaří sama, pouze s dohledem asistence. Nové trasy, které potřebuje, s ní projede asistence, ale pak si už Hanka řekne, když se cítí, že to zvládne samostatně. Dokonce se přestěhovala do jiného bytu našeho chráněného bydlení. Je z objevené svobody nadšená a motivuje ji to rozšiřovat své dovednosti a samostatnost,“ vysvětluje Adam Šimek.

Život s sebou přináší různé výzvy, které se Hanka učí postupně překonávat. Přesto by neměnila. „Jsem nejšťastnější holka na světě, protože to všechno zvládám.“

Diakonie ve zkratce:
• Diakonie se stará o seniory, handicapované a lidi v tíživé situaci
• Jednou z největších akcí Diakonie je adventní sbírka Krabice od bot. Jde o největší sbírku vánočních dárků pro děti ohrožené chudobou v ČR. Vloni se vybralo 48 tisíc krabic
• Diakonie iniciovala udělování národní ceny Pečovatelka roku, jejímž cílem je ocenit toto náročné povolání, kterému se nedostává adekvátní odměny, ani přílišného uznání veřejnosti
• Středisko Diakonie Praha, jejíž klientkou je i Hanka, aktuálně staví domov pro dospělé s autismem
• Diakonie má i Středisko humanitární pomoci. Pracovalo v loňském roce po tornádu zejména v obci Hrušky, nyní organizuje humanitární pomoc pro Ukrajinu.