Uzený hovězí jazyk, telecí se šípkovou omáčkou či Sachrův dort. Prvorepubliková kuchyně odpovídá i dnešním oblíbeným gastronomickým trendům. Vařilo se totiž zejména z lokálních surovin, záleželo na jejich kvalitě i přesném postupu vaření. V jídelníčku ale nikdy nechybělo čerstvé maso, včetně skopového, jehněčího a králičího.

Ochutnejte první republiku

Zastoupeny byly husy, kachny, krůty, ale také bažant nebo koroptev. Oblíbená byla zvěřina, mnohem častěji se zpracovávaly sladkovodní ryby, chutným pokrmem byla štika na másle. Na prvorepublikovém stole ale netrůnily jen vybrané speciality!

Například první český prezident Tomáš Garrigue Masaryk miloval jednoduchá česká jídla, švestkové knedlíky s mákem, obyčejné bramborové škubánky, prostou ovesnou kaši či makovou buchtu upečenou v bábovkové formě. A také prý vánoční cukroví podle receptu jeho maminky, kolečka s oříšky obalovaná v moučkovém cukru.

Prezidentské menuMenu hostiny na Pražském hradě 28. října 1919, kterou pořádal Tomáš Garriggue Masaryk na oslavu prvního výročí samostatnosti Československé republiky
Hovězí vývar v šálku
Třeboňský candát, holandská omáčka
Kuřecí prsíčka Lucullus
Bažant po česku, houskové smaženky
Květák s máslem
Pěnový pokrm s překvapením
Zákusky
Ovoce
Káva

Zastesklo se vám po podobných jídlech nebo si jen chcete vychutnat noblesu a kouzlo meziválečné doby? Stačí navštívit některý z oblíbených pražských podniků, které slávu první republiky dodnes evokují. Ostatně, kavárny bývaly kdysi velmi důležitými místy, protože plnily i funkci společenské instituce. Scházeli se tu politici, přátelé, nejrůznější spolky.

Právě tady se v „bezinternetové“ době dozvídali lidé důležité informace, ať už četbou novin či při tanci nebo při společenské konverzaci. Mohli jste tu dokonce potkat mnohé slavné umělece, novináře, architekty. Neexistovalo sem přijít jen tak „na skok“ zastávka v oblíbeném podniku mohla trvat i několik hodin. Pojďme se tedy inspirovat!

UMĚLECKÁ KAVÁRNA SLAVIA

Symbolem bohémství je nejznámější pražský kavárenský podnik v paláci Lažanských na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží. Na začátku 80. let 19. století se přízemí komplexu ujal známý podnikatel Václav Zoufalý, jenž se z něj rozhodl vybudovat luxusní kavárenské zařízení. Měl v úmyslu vytvořit místo pro setkávání vznešenější klientely. Otevřel roku 1884, stěny nové kavárny byly kryty prolamovanou tapetou, lustry odvozené od secese.

Kavárna SláviaZdroj: Deník / Martin DivíšekPo skončení světové války se noví majitelé odhodlali k ambiciózní přestavbě. Po jejím konci vypadala kavárna podobně, jako ji známe dnes: ve stylu art deco, s mramorem a dřevem na stěnách a s množstvím zrcadel, s typickými kulatými stolky. Ze skomírajícího podniku se stal doslova kavárenský zázrak. Zatím poslední rekonstrukce proběhla v devadesátých letech minulého století, dokončena byla roku 1997.

Samotná blízkost kavárny k divadlu znamenala, že zde volné chvíle proseděl mnohý herec a divadelník. Zkrátka oblíbení umělci to měli jen přes ulici. Ke štamgastům patřili například herec Jindřich Mošna či divadelní režisér Jaroslav Kvapil, Slavii navštěvovali také spisovatelé a básníci Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige, bratři Čapkové, Václav Špála či Jan Zrzavý, později pak rovněž Václav Havel nebo Václav Černý. Místo zažilo pohřební průvody Tomáše G. Masaryka i Vítězslava Nezvala, stejně jako počátek sametové revoluce nebo návštěvu Hillary Clintonové.

Otevřena je denně už od 8 hodin ráno a v podvečer tu pro hosty hraje profesionální klavírista. Nevýhodou je značná hlučnost, otevřený prostor není zkrátka uzpůsoben na tiché, klidné rozjímání. Kromě jiného si tu můžete objednat dobové speciality doporučuji půl tuctu gratinovaných šneků v česnekovém másle s Pernodem (185 Kč) nebo Sachr dort s čokoládou a šlehačkou (128 Kč).

GURMÁNSKÉ SNÍDANĚ V CAFÉ LOUVRE

Velkokavárna Café Louvre na tehdejší Ferdinandově (dnes Národní) třídě byla slavnostně otevřena roku 1902 a ještě toho roku se zde začíná scházet německý filozofický kroužek vyznávající učení Franze Bretana. Mezi jeho tehdy již slavnými členy (experimentální psycholog Josef Eisenmeyer, soukromý docent Alfred Kastil, Oskar Kraus, Hugo Bergmann či Berta Fantová) se objevují i Max Brod a Franz Kafka.

Café Louvre.Zdroj: DENÍK/ Martin Divíšek

Za ta léta Národní třídou kráčely dějiny. U kavárenských stolků vznikala přátelství, spolky i romány. Míval tu svůj stálý stůl herec Eduard Vojan, v letech 1911-1912 sem chodíval Albert Einstein. Právě tady se v únoru 1925 sešlo osmatřicet spisovatelů na ustavující valné hromadě Československého centra PEN klubu. Jeho prvním předsedou byl Karel Čapek a čestným hostem první zasedací večeře se stal prezident Masaryk.

I dnes místo dýchá secesí, najdete tu například biliárovou hernu. Denní a sezonní menu se pravidelně obměňuje, návštěvníci milují především zdejší snídaně, které se mohou hodit zejména po náročnějším večírku. Pokud si totiž objednáte snídaňové menu FLAMENDR, donesou vám třetinku jedenáctistupňového piva Bernard 11 a hovězí guláš s vídeňským párkem a křenem (139 Kč), SEVERSKÁ snídaně zase obsahuje 0,15 l Bohemia Sekt brut, domácí lívance s uzeným lososem, červenou cibulí a zakysanou smetanou (169 Kč). Od 11.00 do 15.00 se podává i výhodná polední nabídka. Gurmánským výletem do meziválečné doby se může stát jak jemný tuřínový krém s pečenou červenou řepou (69 Kč), tak i paštika z kachních jater s brusinkovým chutney a rozpečenou bagetkou (139 Kč).

KUBISTICKÁ KAVÁRNA GRAND CAFE ORIENT

Secesní a artdekové kavárny lze najít po celém světě, ale stylová kubistická kavárna je jen jedna. Grand Cafe Orient sídlí od roku 1912 v elegantním domě U Černé Matky Boží na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu. Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén, právě tato stavba patří k jeho nejslavnějším a nejdůležitějším památkám. Byla postavena architektem Josefem Gočárem a její výjimečnost nespočívá pouze ve fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu do prvního poschodí kavárny, kde Gočár navrhl kubistický bufetový bar a veškeré pasířské prvky lustry a lucerny.

Grand Cafe orientZdroj: DENÍK/ Dimír ŠťastnýK první republice tu mají vřelý vztah stále, což se projevilo například i při nedávném výročí samostatného českého státu. „Oslavili jsme hudbou a náš skvělý pianista hrál hostům prvorepublikové šlágry. Ostatně atmosféru první republiky se snažíme dodržovat celoročně. Stylový interiér, personál, hudba třicátých let, ať už v podání Ondřeje Havelky nebo zahraničních interpretů, i některé drobné doplňky korespondují s časy dávno minulými,“ popisuje R. Hendrychová z Grand Cafe Orient.

A co by doporučila z jejich prvorepublikového menu? „Jelikož jsme kavárna, která nemá klasickou kuchyni (nacházíme se totiž v památkově chráněné budově muzea), specializovali jsme se na vlastní výrobu zákusků, dortů, minidezertů a dezertů. Jsme spíše takovou cukrárno-kavárnou. Servírujeme například kubistické věnečky a kdoulový fondán, samozřejmě i výbornou vídeňskou kávu s pravou šlehačkou.“