Zda bude mít Praha jako jedna z mála metropolí ve své zoo pandy, budou zastupitelé rozhodovat při schvalování rozpočtu. Prioritou přitom pro ředitele zoo Miroslava Bobka zůstává stavba nového pavilonu goril.

„Názor na chov pand v Praze jsme změnili v souvislosti s úvahami o využití místa po ledních medvědech. Nový pavilon pro ně by měl stát jinde," řekl Bobek.

Podle základních návrhů, které už zahrada má, by náklady na vybudování expozice pand zahrnovaly zbourání medvědince, rozsáhlé terénní práce a výstavbu pavilonu spolu s restaurací a prodejnou suvenýrů, celkem by tak vyšplhaly k 200 milionům. Zahrada chce zázemím pro návštěvníky umístěným u nové expozice plně využít potenciál místa s jedinečným výhledem na město a popularitu pand. Nový pavilon ledních medvědů by měl stát zhruba 150 milionů korun.

Citlivá diplomatická jednání s Čínou o zapůjčení pand Česko podle Bobka už vede, u části z nich ředil zoo byl, nechce je ale přibližovat. Kdy by zvířata mohla do Prahy dorazit, podle Bobka nyní závisí na financování projektu ze strany města. Jako reálný vidí ředitel horizont pěti let, mohlo by to ale být i dříve.

Pandí sláva v Belgii

O jak sledovanou by šlo záležitost, vypovídají zprávy z loňského února o příletu páru pand zapůjčených na 15 let do hlavního města Belgie. Na bruselském letišti zvířata přivítal belgický premiér Elio Di Rupo. Samice Chao Chao a samec Sing Chuej pak v doprovodu policie zamířili do zoologické zahrady asi 50 kilometrů od Bruselu, kde je čekaly dva tisíce fanoušků.

„Pro naši ekonomiku, obchod, naše vědecké a kulturní vazby je to skutečně zásadní událost," řekl tehdy belgický premiér. Na letišti speciálně pomalované letadlo vítal spolu s čínským velvyslancem, belgickým vicepremiérem a ministrem obrany. Agentura Reuters tehdy uvedla, že přílet pand zvýšil počet těchto zvířat žijících mimo Čínu na 47.

V divoké přírodě žije podle posledního sčítání přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. I v chovech se jejich rozmnožování podle čínských úřadů začalo dařit.

Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Ačkoli Peking zvířata přísně chrání a v poslední době vytvořil 27 nových rezervací, čelí pandí populace dál hrozbě vyhynutí kvůli narušenému přírodnímu prostředí.

Seriál Panda a Krtek

Dostat pandy do Česka by vedle zlepšujících se vztahů mezi Prahou a Pekingem, do kterých zapadá i nynější návštěva premiéra Bohuslava Sobotky v Číně, mohl pomoci i seriál Panda a Krtek chystaný pro čínskou státní televizi CCTV.

Pilotní díl už viděl na Pražském hradě prezident Miloš Zeman s místopředsedkyní čínské Státní rady Liou Jen-tung. Zeman Krtečka propagoval i při své loňské návštěvě Číny.

S dokončením seriálu se počítá začátkem příštího roku, kdy by se také filmy měly začít vysílat. Očekává se, že jen v Číně bude sledovat seriál na 300 milionů dětí i dospělých diváků.