Podstatné rozdíly ale existují i mezi jednotlivými částmi metropole, kterých je 57. V úvodním kole hlasovali obyvatelé „širšího centra“ Prahy podle očekávání výrazně „protizemanovsky“. Nejmarkantnější to bylo v Praze 1, kde skončil Miloš Zeman až třetí za Jiřím Drahošem a Pavlem Fischerem.

Zemanovy Královice

Naproti tomu oblasti na periferii metropole se ve výsledcích hlasování víc blížily celostátnímu průměru. Například v Praze 11, kam patří slavné sídliště „Jižák“, porazil Drahoš Zemana jen těsně (31 % x 28,5 %). Jedinou městskou částí, kde v prvním kole dominovala aktuální hlava státu, jsou Královice na jihovýchodním okraji Prahy se zhruba čtyřmi stovkami obyvatel. Podobné to bylo v prezidentských volbách před pěti roky v Praze 1 tehdy dostal Karel Schwarzenberg 77 %, v Praze 11 „pouhých“ 59 %.

Rozdíly volebního chování v městských částech

Politolog Tomáš Lebeda vysvětluje významné územní rozdíly ve volebních výsledcích odlišnou sociální strukturou. „Voliči vybírají své kandidáty v závislosti na dosaženém vzdělání a výši příjmů,“ zdůrazňuje akademik z Palackého univerzity v Olomouci. Také Lukáš Linek ze Sociologického ústavu AV považuje „třídní rozdíly“ za klíč k různým volebním výsledkům.

V Praze ghetta zatím nejsou

„V Břevnově nebo v Kunraticích zkrátka bydlí jiní lidé než na Jižním Městě nebo Černém Mostě. Rozdíly jsou v příjmu, typu zaměstnání, typu pracovních smluv atd. Osobně si myslím, že podpora Miloše Zemana významně souvisí s cenou bydlení. Větší podporu má v místech, kde je levnější bydlení. Na sídlištích nebo u dopravních tepen. Naproti tomu obyvatelé dražších lokalit zase častěji volí pravicově,“ nabízí vysvětlení sociolog Linek.

Podle urbánního antropologa Michala Lehečky nicméně popsaná kauzalita platí v rámci Prahy jen do určité míry. Jinými slovy, v Praze prý alespoň prozatím neexistují rozsáhlá „ghetta“ s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou. Tři roky stará analýza ministerstva práce, nazvaná „Mapa sociálně vyloučených lokalit“, identifikovala v hlavním městě sedm takových menších oblastí, s odhadovaným celkovým počtem obyvatel 68 tisíc.

Gentrifikace je i o věku

Jde většinou o bloky činžovních domů nebo jednotlivé budovy s mizernými životními podmínkami. Často chybí teplá voda, elektřina bývá odpojená kvůli neplacení účtů. V těchto místech žije mnoho Romů a v hojné míře se tam vyskytují sociálně patologické jevy, jako je alkoholismus, gamblerství, krádeže, lichva, narkomanie, prostituce. Antropolog Lehečka ale považuje koncept sociálně vyloučených lokalit, které analýza vymezila například na Žižkově nebo Smíchově, za problematický. Ve volebních výsledcích podle něj navíc oficiální vyloučené lokality nevykazují zásadní odchylku od celopražského průměru. „V několika z nich dokonce vyhrál Jiří Drahoš,“ dodává Lehečka.

Sociolog Lukáš Linek tvrdí, že v rozhodování voličů nepochybně hraje roli i věková skladba obyvatelstva. „Čtvrti jako Holešovice, Karlín nebo Letná jsou čím dál atraktivnější pro určitý typ lidí, převážně mladších. Tam probíhá fenomén tzv. gentrifikace. A ten není jen o penězích, ale také o věku apod.,“ upozorňuje Linek. Na sídlištích, vybudovaných v 70. letech minulého století zase podle něj žije mnoho starších lidí, kteří v aktuálních volbách inklinují k volbě Zemana. „Nastěhovali se tam, když jim bylo dvacet nebo pětadvacet a dnes je jim kolem sedmdesáti. Třeba Kamýk, kde žijí i moji rodiče, dnes připomíná domov důchodců. Zavírají se tu mateřské školy a podobné služby. Velký podíl starších lidí žije třeba i v Butovicích, na sídlištích Ohrada, Luka nebo Jižní Město,“ popisuje sociolog.